Slovník fotografických pojmů

A   B   C   D   E   F   G   H   I   J   K   L   M   N   O   P   R   S   T   U   V   W   X   Z

S

Samospoušť (Self-timer):
Self-timer, nebo-li samospoušť, je zařízení, pomocí kterého můžeme pořídit snímek s časovou prodlevou. Nejčastěji se self-timer používá pro minimalizaci pohybové neostrosti při stisknutí spouště (například u fotografování ze stativu). Často se samospoušť používá i na snímcích, kde chce být zachycen i samotný fotograf (rodinné a skupinové fotografie, autoportréty apod.). Samospoušť je obvykle možné nastavit se zpožděním 2s a 10s. U výkonějších fotoaparátů můžeme délku samospouště nastavit libovolně.

Saturace:
Saturace je grafický pojem, který vyjadřuje sytost barev.

Scenický program (scénické režimy):
Scénický program jsou režimy, které se hodí na různé situace fotografování. Fotoaparát sám nastaví parametry jako je clona, expozice, nastavení blesku, ISO apod. Typické příklady scénických režimů jsou portréty, krajina, sport, noční krajina, ohňostroj, domácí mazlíček apod.

Shutter (též: Závěrka):
Závěrka (Shutter) je mechanické či elektronické zařízení, které umožňuje vstup světla na snímač po stisknutí spouště. Závěrka společně se clonou ovlivňuje množství světla dopadající na snímač. Doba otevření závěrky závisí na nastavení expoziční doby, kterou si určuje fotograf. Čím déle necháme závěrku otevřenou, tím více světla dopadne na snímač (vhodné pro statické předměty). Naopak kratší časy závěrky ostře zachytí pohyb.

Secure Digital (SD/SDHC/SDXC):
Secure Digital je v současné době nejpoužívanější typ paměťových karet v ditigálních fotoaparátech. Rozlišujeme několik podtypů SD, SDHC, SDXC. SD karty byly původní verzí novějších SDHX a SDXC a počítalo se u nich pouze s kapacitou do 2 GB. U novějších karet SDHC byla navýšena rychlost i kapacita (až na 32 GB). Paměťové karty SDXC se stávájí standardem - opět došlo k navýšení rychlosti i kapacity (až na 2TB, což je 2048 GB). Můžete se setkat i s menší verzí paměťových karet Secure Digital - jde o paměťové karty micro a mini, které se používají do telefonů, tabletů nebo některých fotoaparátů. 

Sekvenční snímání (též: sériové nebo kontinuální):
Sekvenční snímání (též sériové či kontinuální snímání) je režim fotoaparátu, díky kterému můžeme pořídit několik snímků za sebou. Při běžném snímání vyfotíme pouze jeden snímek, i když držíme spoušť opakovaně. Pokud nastavíme na fotoaparátu sériové snímání, přístroj pořizuje fotografie opakovaně po celou dobu stisknutí spouště. Rychlost sériového snímání se udává v jednotkách sn/s, což znamená kolik zvládne přístroj nafotit snímků za 1 sekundu. U sekvenčního snímání se můžete setkat i s označením fps (z anglického slova frames per second), což do našeho překladu znamená "snímky za sekundu". Sériové snímání se nejčastěji využívá u reportážní nebo sportovní fotografie.

Selfie:
Selfie jsou moderní verze autoportrétu, se kterými se nejčastěji setkáváme na sociálních sítích. Selfie jsou pořizovány z ruky pomocí tabletů, chytrých telefonů nebo digitálních fotoaparátů. Některé kompakty nabízí i selfie režim pro jednodušší fotografování.

Selective measurement (též: výběrové měření, selektivní měření):
Selective measurement (výběrové měření, selektivní měření) je jeden ze způsobů měření expozice fotoaparátu. Stejně jako u bodového měření i tento způsob měření světla měří jen vybranou část obrazu, ale na rozdíl od bodového měření zabírá větší plochu (bodové do 5% plochy obrazu, selektivní většinou 3-20% plochy obrazu). Nejčastěji se tento způsob využívá při focení portrétů.

Selektivní (parciální) barva:
Selektivní (či parciální) barva je fotografický režim, který nabízejí některé fotoaparáty. V tomto režimu si fotograf vybere pouze jednu barvu, kterou chce zvýraznit, a zbytek fotografie se převede do odstínů šedi. Jde vlastně o černobílou fotografii se výrazněním jedné barvy. Tohoto efektu můžeme docílit i pomocí grafické úpravy v PC.

Self-timer – samospoušť:
Self-timer, nebo-li samospoušť, je zařízení, pomocí kterého můžeme pořídit snímek s časovou prodlevou. Nejčastěji se self-timer používá pro minimalizaci pohybové neostrosti při stisknutí spouště (například u fotografování ze stativu). Často se samospoušť používá i na snímcích, kde chce být zachycen i samotný fotograf (rodinné a skupinové fotografie, autoportréty apod.). Samospoušť je obvykle možné nastavit se zpožděním 2s a 10s. U výkonějších fotoaparátů můžeme délku samospouště nastavit libovolně.

Sériové snímání (též: sekvenční snímání, kontinuální snímání):
Sekvenční snímání (též sériové či kontinuální snímání) je režim fotoaparátu, díky kterému můžeme pořídit několik snímků za sebou. Při běžném snímání vyfotíme pouze jeden snímek, i když držíme spoušť opakovaně. Pokud nastavíme na fotoaparátu sériové snímání, přístroj pořizuje fotografie opakovaně po celou dobu stisknutí spouště. Rychlost sériového snímání se udává v jednotkách sn/s, což znamená kolik zvládne přístroj nafotit snímků za 1 sekundu. U sekvenčního snímání se můžete setkat i s označením fps (z anglického slova frames per second), což do našeho překladu znamená "snímky za sekundu". Sériové snímání se nejčastěji využívá u reportážní nebo sportovní fotografie.

Shutter (též: Závěrka):
Závěrka (Shutter) je mechanické či elektronické zařízení, které umožňuje vstup světla na snímač po stisknutí spouště. Závěrka společně se clonou ovlivňuje množství světla dopadající na snímač. Doba otevření závěrky závisí na nastavení expoziční doby, kterou si určuje fotograf. Čím déle necháme závěrku otevřenou, tím více světla dopadne na snímač (vhodné pro statické předměty). Naopak kratší časy závěrky ostře zachytí pohyb.

Shutter Priority (též: priorita času):
Shutter Priority (priorita času), je poloautomatický režim, který mají fotoaparáty pro náročnější uživatele. V tomto režimu si nastavíme požadovaný expoziční čas a fotoaparát nám sám dopočítá a nastaví hodnotu clony tak, aby bylo dosaženo správné expozice. Shutter priority najdeme na fotoaparátech pod označením S nebo TV (Canon). Prioritu času využijeme v případech, kdy je nutné dodržet expoziční čas (fotografování sportu, tekoucí vody apod.).

Slow synchronisation (také: Pomalá synchronizace):
Slow synchronisation (pomalá synchronizace) je fotografický režim, ve kterém kombinujeme dlouhé časy závěrky s osvětlením pomocí blesku. Nejvíce se tento režim používá při fotografování v noci. Režim slow synchronisation můžeme nastavit dvěma způsoby - buď jako slow synchronisation na přední lamelu (blesk je odpálen na počátku otevření závěrky) nebo jako synchronizaci na zadní lamelu (blesk je odpálen při zavření závěrky).

Sluneční clona (též: Lens hood):
Sluneční clona (angl. Lens hood) je kovový nebo plastový kryt, který nasazuejme na objektiv. Sluneční clona chrání čočku objektivu a zároveň zabraňuje nežádoucím jevům na fotografii (odlesky, přezáření apod.). Každý objektiv potřebuje jiný tvar sluneční clony - je to dáno jeho ohniskem. Čím je zorný úhel objektivu širší, tím otevřenější musí být sluneční clona. Aplikace sluneční clony je velice jednoduchá - stačí ji aplikovat na přední stranu objektivu přes bajonetový zámek. Sluneční clona může být buď vykrojená (tzv. Flower Shape Lens Hood) nebo pravidelná bez vykrojení.

Spot metering (také: Bodové měření):
Bodové měření (Spot metering) je jeden ze způsobů měření expozice fotoaparátu. Tento způsob měření se používá nejčastěji při focení v protisvětle nebo u velice kontrastní scény. Pro běžné fotografování je tento způsob měření expozice nevhodný, protože určuje expozici jen podle malého bodu snímku (většinou okolo 1-3,5% z celkové plochy snímku) .

Stabilizátor obrazu:
Stabilizátor obrazu je zařízení, které eliminuje pohybovou neostrost a dovoluje nám prodloužit expoziční čas při snímání z ruky. Účinnost stabilizátoru se udává v jednotkách EV. Rozlišujeme stabilizaci mechanickou a elektronickou. Mechanická stabilizace má stabilizátor přímo na snímači nebo v objektivu. Elektronická (též digitální) stabilizace pouze zvýší citlivost snímače, ale bohužel snižuje kvalitu výsledné fotografie. Některé přístroje mají stabilizaci duální, což je kombinace stabilizace mechanické a elektronické.

Stativ:
Stativ patří mezi základní fotografické pomůcky. Jde o stojan, na který můžeme upevnit fotoaparát nebo videokameru a tím přístroj stabilizovat. Nejčastěji se stativ používá při dlouhých expozičních časech, kdy potřebujeme zabránit roztřesení fotoaparátu. Stativ vybíráme podle jeho konstrukce - klasická "trojnožka" (viz. Tripod) nebo jednonohá verze (viz. Monopod). Dalšími důležitými parametry při výběru stativu jsou maximální a minimální výška stativu, délka složeného stativu, hmotnost, maximální zatížení, materiál, použitá stativová hlava, počet segmentů noh stativu a samozřejmě jeho cena.  

Studiová výbava (také: Ateliérová výbava):
Pokud se chcete živit fotografováním nebo se více věnovat ateliérové fotografii, budete potřebovat ateliér a samozřejmě nějakou výbavu. Mezi ateliérové vybavení patří například záblesková světla, flashmetr, foto pozadí a držáky na pozadí, odpalovač, softboxy, studiové deštníky atd. Studiovou výbavu můžete nakoupit zvlášť a nebo ve zvýhodněných sadách.

Světelnost:
Světelnost je jeden z důležitých parametrů objektivu, který udává jeho schopnost propouštět světlo. Hodnota světelnosti objektivu se zapisuje ve tvaru clonového čísla (např f/2.8, f/3.5-4.5 atd.) a určuje nám, kolik světla dopadne na snímač. Dobrá světelnost nám umožní fotografovat i za horších světelných podmínek. Světelnost má také vliv na hloubku ostrosti - čím víc otevřeme clonu, tím menší hloubky ostrosti docílíme. Velmi kvalitní objektivy mají světelnost kolem f/1.2, f/1.4 nebo f/1.8 u pevných objektivů a okolo f/2.8 u zoom objektivů. U zoom objektivů se uvádí světelnost pro počáteční a koncové ohnisko (např. u objektivu 18-35 mm f/3.5-4.5 má objektiv na ohnisku 18 světelnost f/3.5 a na ohnisku 35 světelnost f/4.5). S rostoucí ohniskovou vzdáleností objektivů klesá jejich světelnost. U zoom objektivů se můžeme setkat i se stejnou světelností v celém rozsahu (např. 70-200 mm f/2.8) - takové objektivy jsou však dražší, větší a těžší.