I

Image stabiliser – stabilizátor obrazu:
Optický, mechanický nebo elektronický systém, který brání roztřesení snímků vlivem chvění fotoaparátu. Využije se především při použití delších časů, nebo při použití dlouhého ohniska. V případě optické stabilizace je stabilizátor vestavěn do objektivu. Vliv otřesů fotoaparátu na výsledný snímek je minimalizován díky posouvání čoček a následnému dopadu stabilizovaného obrazu na senzor. Mechanický stabilizátor je umístěn ve snímači přímo v těle fotoaparátu. Chvění přístroje eliminuje posouváním snímacího senzoru. Elektronický stabilizátor je v podstatě jen zvýšení citlivosti snímače pro dosažení co nejkratších expozičních časů, aby bylo zabráněno pohybové neostrosti snímku. Díky zvýšení citlivosti bývá podstatně snížena výsledná kvalita snímku.

Interní paměť:
Vnitřní paměť fotoaparátu je paměť zabudovaná přímo do fotoaparátu. Používá se pouze jako záloha, protože její kapacita stačí jen na malé množství snímků v plné kvalitě.

Interpolace:
Termínem interpolace obrazu se označuje proces, který produkuje nové pixely obrazu na základě pixelů starých. Aplikuje se tedy vždy, když se mění rozlišení obrazu, obraz se otáčí, deformuje atd. Nutné je uvědomit si, že interpolace nemůže obnovit ztracené detaily, které nebyly fotoaparátem zachyceny.

ISO citlivost:
Citlivost je v dnešní době nejčastěji udávaná dle normy ISO 5800, která vznikla spojením norem ASA PH2.5-1960 a DIN 4512:1961-10. Norma ISO 5800 definuje označení citlivosti fotografického materiálu nebo senzoru na světlo. Čím vyšší je číslo ISO, tím vyšší je světelná citlivost a tím méně světla je potřebné pro správnou expozici.