CEWE Fotolab
FOTOLAB fotorádce

Fotografování krajiny v zimě – Jak na to?

Zasněžená zimní krajina tradičně vybízí k zachycení svého půvabu. Sníh ji dává zcela novou tvář, a tak lze pořídit jedinečné snímky i na jinak relativně běžných místech. V tomto článku se budeme věnovat hlavně technice a jejímu správnému nastavení.

Zima je pro fotografy jedinečným obdobím. Sníh dá krajině, a vůbec všemu, úplně novou tvář, a tak lze pořídit jedinečné fotografie i na jinak okoukaných místech. A navíc – kdo nechce mít pěkné snímky z lyžovačky nebo dovolené na horách?

Zimní focení ale skýtá i mnohé překážky – pořídit dobrou zimní fotku není tak snadné, jak by se mohlo zdát, a zima potažmo sníh nedělá fototechnice zrovna dobře. V dnešním díle fotorádce se s vámi proto podělím o pár základních rad a tipů pro zimní focení.

Zimní krajina Dolomity
Foto: Michael Jurák

Výběr fototechniky

Fotografickou technikou to všechno začíná. V zimě budete nejenom vy, ale i fotoaparát, vystaveni nepřízni počasí. Obyčejný kompakt vám udělá dobrou službu, ale do sněhové vánice, deště nebo teplot hluboko pod nulou se nehodí.

Fotoaparáty pro zimní focení

V dnešní době všechny běžně dostupné fotografické značky nabízejí velmi kvalitní modely z pohledu obrazového výkonu čipu, rozhoduje tedy spíše kvalita objektivu a případná zvýšená odolnost vůči nepřízni počasí. S menšími čipy se vám bude snadněji dosahovat velké hloubky ostrosti, v určitých případech mohou mít o něco horší dynamický rozsah a výstup šumu. Rozdíly jsou ale často minimální nebo „bez lupy“ nepostřehnutelné.

Při výběru fotoaparátu se zaměřte na parametry velikosti snímače a jeho rozlišení, kdy 16 Mpx snímač zajistí kvalitní zvětšeninu ve velikosti min. 30 x 40 cm, rozlišení 50 Mpx dovolí i více než metrové šíře. Dnešní čipy prakticky všech fotoaparátů jsou vynikající, výslednou kvalitu obrazu tedy nejvíce ovlivní volba objektivu. Pokud to s focením zimních krajin myslíte vážně, určitě vyberte fotoaparát, který disponuje utěsněním proti prachu a vodě.

Objektivy

U krajinářské fotografie se často klade důraz na rovnoměrné kvalitní prokreslení obrazu v celé jeho délce. Při výběru se zaměřte na takové objektivy, které mají výtečnou kresbu i v rozích obrazu. Dále se vyplatí pořídit modely s kvalitní antireflexní úpravou čoček.

Zoom vs. Fixní ohnisko

  • Zoomy jsou komfortnější z pohledu změny ohniskové vzdálenosti. Pokud se ocitnete ve sněhové vánici, nedoporučuji měnit objektiv, protože hrozí riziko poškození přístroje. V tomto mají zoom objektivy výhodu.
  • Objektivy s pevnou ohniskovou vzdáleností jsou ale většinou o něco kvalitnější téměř ve všech parametrech. „Pevná skla“ jsou i často mnohem kompaktnější. Fixní ohnisko je něco, do čeho by měl fotograf „vyrůst“. Vezměte si například základní objektiv, který aktuálně používáte, a zjistěte si, jaká ohniska používáte nejčastěji, či vám v rozsahu chybí. Takto snadno určíte, jaké pevné ohnisko vám bude sedět nejlépe. Znám fotografy, kteří zoomy vůbec nepoužívají právě pro kvality pevných objektivů.

Široký nebo teleobjektiv?

S focením v zimě nebo obecně s focením krajiny, se nejčastěji spojují širokoúhléultra-širokoúhlé objektivy. Když ovšem vidíte fotit krajinu profíka, velmi často si budete moci všimnout spíše nasazeného teleobjektivu. Focení široké scény může být náročné. Musíte sledovat každý kousek fotografie, dát si pozor na správné vyrovnání horizontu a pracovat precizně s nastavením stativu i samotného fotoaparátu.

Zkuste proto porušit zavedená pravidla a vezměte si na focení krajiny teleobjektiv. Uvidíte, že najdete zajímavé motivy a můžete se zaměřit na detaily. Led a sníh dává novou tvář i malým objektům. Když už budete vybírat teleobjektiv, můžete sáhnout například po makro objektivu s ohniskovou délkou kolem 100 mm. Získáte tak tzv. krátký teleobjektiv na makro, na detaily v krajině i na portrét. Jasně, specializovaný objektiv na portrét se světelností f/1,4 bude na focení lidí lepší, ale i ten se světelností f/2,8 udělá dobrou službu.

Čtěte také na blogu: „Seriál o porušování fotografických pravidel“

Fotopříslušenství

Při focení v zimě je dobré kromě samotného fotoaparátu a objektivu přidat do výbavy několik kousků příslušenství. Na dlouhé expozice se hodí stativ, obrovskou službu udělají filtry a náhradní akumulátory jsou téměř nezbytné.

Stativ

Vyberte takový, který bezpečně udrží hmotnost vaší techniky a zároveň bude stabilní ve větru. Karbonová provedení stativů jsou velmi stabilní a lehká, ceny jsou však již vyšší oproti běžným materiálům, jako je např. hliník. V zimě se hodí nohy vybavené hroty, stativ je díky nim stabilnější na sněhu a ledu. Prohlédněte si kompletní nabídku stativů v našem e-shopu a vyberte ten pravý.

Čtěte také na blogu: Jak vybrat stativ? Na co si dát pozor?

Fotografické filtry

Cirkulární polarizační filtr je doslova nepostradatelný v mnoha situacích, kdy potřebujete zdůraznit např. modrou oblohu, hrát si s intenzitou odlesků. Šedé filtry vám sníží jas scény a umožní snímat s velmi dlouhými časy závěrky, např. pro vytvoření pohybové neostrosti (plující mraky na obloze, peřeje vodopádů). Šedý filtr najde uplatnění i při fotografování na nízká clonová čísla, kdy by jinak došlo k přesvětlení snímku. Půlené šedé filtry vyrovnají jasy např. mezi výrazným stínem a projasněnou částí obrazu.

  • Nejpoužívanější: Polarizační filtr pro práci s odlesky.
  • Může se hodit: Šedé filtry pro prodloužení expozice a práci s hloubkou ostrosti.
  • Kdyby náhodou: UV filtr pro případy, kdy vám náhodou technika spadne na zem.

Čtěte také na blogu: Proč používat fotografické filtry?

Fotobatoh nebo fotobrašna

Obojí má své výhody i nevýhody, se kterými je dobré se seznámit při nákupu. Obecně platí, že pro náročnější nasazení a dlouhodobější nošení se preferují fotobatohy.

Tip: Při příchodu z dlouhodobého pobytu v nízkých teplotách do vyhřáté místnosti nikdy nevytahujte techniku ihned z transportní brašny. Následné negativní dopady kondenzované vlhkosti uvnitř přístroje se mohou projevit i se zpožděním a v krajním případě poškodit fototechniku. Vyčkejte tedy do postupného ohřátí na okolní teplotu. Pokud je technika „extra vymrzlá“, může to trvat i několik hodin.

Brašna Lowepro m-Trekker SH 150 černá

 Pomocníci nejen do fotobatohu

Fotografování zimní krajiny
Foto: Peter Čech

Nastavení fotoaparátu

Základní nastavení

Pokud si nejste jisti nastavením, volte automatický režim, případně scénický s ikonou KRAJINA nebo SNÍH. Jakmile přepnete foťák do režimu A (priorita clony), tak obecně vhodné nastavení je následující (pokud budou snímky rozmazané při focení z ruky, použijte stabilizaci obrazu nebo stativ):

  • Hodnota clony: Ideálně více jak f/8 pro co největší rozsah zaostřených oblastí. Pokud chcete pracovat s malou hloubkou ostrosti tak naopak nastavujete clonové číslo na co nejnižší hodnotu.
  • Nastavení citlivosti ISO: 100-200 (čím nižší, tím kvalitnější výstup obrazu).
  • Korekce expozice: Naučte se používat na fotoaparátu funkci korekce expozice, jelikož při focení sněhu fotoaparát často snímek podexponuje (ztmaví) a je nutné situaci kompenzovat právě nastavením příslušné plusové hodnoty korekce.
  • Volba obrazového formátu: Fotografujte raději do RAW. Pokud se rozhodnete pro JPG, je nutné mít obraz co nejprecizněji nastavený zejména z pohledu expozice. Změna vyvážení bílé v postprodukci jpeg fotografií, případné jiné větší úpravy, by mohly výrazněji degradovat obraz.

Kompenzace expozice

Expozice je jednoznačně jedním z nejčastějších problémů, na který můžete při focení v zimě narazit. Scéna, na které převažuje bílý sníh totiž dokáže dokonale ošálit automatické měření expozice a fotografie je pak výrazně tmavší, než bychom si přáli.

Na tento nešvar však existuje velice snadné řešení. Pokud fotíte v automatickém režimu (více o fotografických režimech), váš fotoaparát s velkou pravděpodobností obsahuje scénický režim „zima“, „sníh“ atp. Některé fotoaparáty dovolují změnu světlosti snímku i v automatickém režimu – zesvětlete tedy náhled tak, aby scéna na displeji vypadala co nejpodobněji realitě.

Pokud fotíte v jednom z poloautomatických režimů – P, A nebo S, nejjednodušší možnost, jak napravit špatně exponovaný snímek, je kompenzace expozice. Zvolením kladných hodnot můžete snímek zesvětlit, zvolením záporných ztmavit. V případě scény, na které převažuje sníh, se většinou ideální kompenzace pohybuje kolem +1EV, ale to je samozřejmě individuální. Kompenzace expozicePro vyladění správné expozice jednoduše pořiďte snímek a poté zkontrolujte na displeji, zda se vám zamlouvá. Pokud potřebuje zesvětlit, zvolte vyšší hodnotu kompenzace expozice a opakujte, dokud nebude snímek ideálně světlý. Dejte ale pozor! Fotoaparát si navolenou kompenzaci expozice pamatuje i po vypnutí a zapnutí fotoaparátu. Pokud tedy např. přijedete z hor a kompenzaci expozice zapomenete na zvýšené hodnotě, vaše fotky budou přesvětlené!

Kompenzace expozice 0EV
Nulová kompenzace expozice. Světlý sníh a ostré slunce „ošálilo“ automatiku fotoaparátu a fotka je příliš tmavá
Korekce expozice +1EV
Kompenzace expozice +1 EV

Tip: Pokud fotíte do formátu RAW, mnoho chyb, včetně podexponovanéh snímku, lze napravit v postprodukci. K editaci souborů RAW je však nutný editační software.

Čtěte také na blogu: „Fotografování zmrzlých bublin – zábava pro mrazivé dny“

Vyvážení bílé

Další věc, na kterou je třeba si dát pozor při zimním focení, je vyvážení bílé. Stejně tak jako sníh dokáže ošálit expozici, dokáže i rozhodit barvy na fotografii. Ta je pak zbarvená např. do modra. V takovém případě je nutné zvolit jiný režim automatického vyvážení bílé – např. „zataženo“. V případě, že fotíte v automatickém režimu a váš fotoaparát změnu vyvážení bílé nedovoluje, lze zvolit scénický režim většinou nazvaný „zima“, „sníh“, apod., který fotografii modrého nádechu zbaví.

Tip: Formát RAW na rozdíl od JPEG umožňuje plnou změnu vyvážení bílé v editačním programu bez jakékoliv ztráty dat a zhoršení kvality.

Péče o fototechniku v zimě

Drsné zimní podmínky samozřejmě nejsou pro fototechniku zrovna optimální. Největší rizika pro ni představují mráz a vlhkost.

Kromě toho, že hrozí přímé vniknutí roztátého sněhu do optiky objektivu a těla fotoaparátu, možná ještě větší nebezpečí představuje voda, která kondenzuje při prudkých změnách teplot – a to i na vnitřních elektronických částech fotoaparátu. Schovávání fotoaparátu pod kabát „aby se ohřál“ tedy rozhodně není dobrý nápad a daleko lépe ochráníme fotoaparát nošením ve fotografické brašně. Při přechodech ze zimy do vytopených prostor je potřeba nechat fotoaparát ohřát pozvolně – ideálně ho ponechat v brašně, ve které se bude ohřívat pomaleji. Ani prohlížení fotek na fotoaparátu ihned po tom, co přijdeme z mrazu do vytopené místnosti, není zrovna nejlepší nápad.Fotografická brašna

Mráz nedělá dobře ani bateriím. Mnozí z vás již určitě zažili situaci, ať už s fotoaparátem, mobilním telefonem, nebo jinou elektronikou, kdy se baterie v mrazu vybila daleko rychleji, než je běžné. A nebo dokonce přestala fungovat úplně.

To je celkem běžný jev a máte-li záložní baterie, pomůže, pokud je budete uchovávat v teple – např. v kapse kabátu, kalhot apod. Pokud vám baterie dojde dříve, než byste čekali, zkuste ji dát na chvíli do tepla – dost možná pak ještě vydrží na několik desítek snímků.

Trek kolem Matterhorn, Walliské Alpy
foto: Tomáš Holub

 

Příspěvek pro vás připravil ve spolupráci s redakcí FOTOLAB blogu:

MICHAEL JURÁK
Produktový specialista a expert na fototechniku

Michael JurákKromě milovaného fotografování mám rád přírodu, hory, lesy, rybaření. Přes léto jezdím nejraději na horském kole a v zimě na snowboardu, rád se i projedu na motorce. Focení není pro mě jen koníček, ale dá se říci posedlost.

 

Přidat komentář