CEWE FOTOLAB

Porušování fotografických pravidel I

Fotografie je do velké míry řemeslo. Fotograf se učí ovládat techniku, fotografické postupy a kompozici. Ve fotografii je ale důležitá i kreativita, umění a to nejlepší je, že se jí může věnovat každý podle svého citu a stylu. A ať už se bavíme o kreativní stránce, nebo té technické, obě jsou propojeny. Výběr a znalosti techniky ovlivňují, co můžete fotografovat. Znalosti fotografických postupů se přímo odrazí v tom, jak budete fotografovat. Všechna pravidla a postupy jsou skvělým nástrojem pro začátečníka a podvědomě se jimi řídí i profesionál. Co když ale začneme pravidla porušovat?

Začátečníci i mírně pokročilí fotografové se učí velkému množství postupů, technik a pravidel. Pravidla jsou dobrá, umožňují začátečníkům rychleji pokročit a zdokonalit se. Jejich uplatňováním dosáhnou lepších výsledků, než kdyby dělali „něco“ bez znalostí toho, proč to dělají. Pravidla fotografie jsou něco jako osvědčené recepty, když se jejich budete držet, nic nezkazíte a dosáhnete dobrých výsledků. V určité fázi se ale od zažitých pravidel odpojíte a budete vytvářet vlastní a porušovat ty zažité. Začnete pomyslné recepty měnit, vylepšovat a nebo je můžete pokazit a zkusit je znovu, lépe.

Chcete-li porušovat fotografická pravidla, musíte je znát

Porušování pravidel má jednu podmínku. Nesmí být náhodné, ale odůvodněné. Zkušený divák musí vidět, proč jste pravidla porušili a výsledek nesmí rušit. Musíte si to umět zdůvodnit. To nemusí být snadné, někdy je to věc instinktu a přirozeného talentu. Abyste mohli pravidla porušovat, musíte je v první řadě dokonale znát. Většinou se jimi budete řídit, nebyly vymyšlené jen tak. Jsou do nich přetavené dlouholeté zkušenosti fotografů a umělců. Po čase může být ale dodržování pravidel nudné. Zejména u populárních motivů, kde pomalu každá fotografie vypadá stejně.

Záměrným, ne náhodným, porušením pravidel můžete ozvláštnit vaše fotografie. Používat pravidla, to je sázka na jistotu. Ale neřídit se jimi či je přímo ignorovat, to je balancování na hraně, a když se vše provede správně, výsledky budou originální a kreativní. Porušení pravidel nemusí být výslovně jejich popření, někdy si je jen mírně přizpůsobíme, obejdeme nebo nahradíme jinými, vlastními.

Porušování kompozičních pravidel

Nejčastěji porušujeme kompoziční pravidla. Ty se pro fotografa stávají praxí naprosto přirozenými. Známkou toho, že jste zkušený fotograf je i to, že když se podíváte na scénu před sebou, v hlavě si dokážete vizualizovat různé kompozice. Představíte si tak v hlavě hotový výsledek, to jak využijete nejen kompozici, ale i vlastnosti objektivů, jejich ohnisko, použité nastavení nebo postprocesing.

Kompozice je způsob jak do formátu záběru zachytíme to, co chceme fotografovat. Z chaosu kolem nás se snažíme udělat pořádek a to estetickým způsobem. Pomáhají nám při tom kompoziční pravidla. Jsou jich desítky, pracují s tvary, počty objektů, jejich umístěním na scéně, ale i barvou a jasem. Kompozice využívá kontrast i harmonii. Přihlíží na formát záběru, jeho okraje a rohy.

Známe několik chyb kompozice, které dělají zejména začátečníci. Jsou to problémy jako nakloněný horizont, padající linie, nadužívání středové kompozice, rušivé prvky v záběru nebo na pozadí, nebo malé rozměry hlavního subjektu. Mohl bych samozřejmě pokračovat, ale jde o to, že základní kompoziční pravidla zabraňují zejména těmto chybám.

Třetinová kompozice

Nejpoužívanější kompoziční pravidlo, jehož hlavním účelem je, aby fotografové nekomponovali vše na střed. Komponovat na střed je přirozené, protože většinu pozornosti soustředíme na to, co je přímo před námi. Obvykle je z toho nudný obrázek. Umělci už před staletími zjistili, že zajímavější je třetinová kompozice a zlatý řez.

Použití třetinové kompozice je snadné a účinné. Pokud byste měli ovládat jen jedno pravidlo, tak to třetinové. Byla by ale nuda, používat pouze toto pravidlo, když jsou desítky dalších. Prvním porušením pravidel je proto nepoužívat pouze pravidlo třetin.

Porušením pravidla třetin můžeme dosáhnout zajímavějších výsledků. Nic vám nebrání fotografovat na střed, i když vás před tím základní poučky varují. K některým motivům se středová kompozice hodí perfektně. V poslední době ji zpopularizoval Instagram se svým čtvercovým formátem, tedy poměrem stran snímku 1:1 místo obvyklých 3:2.

Snažit se o třetinovou kompozici by bylo mrhání potenciálu tohoto motivu.
Středová kompozice výborně funguje, pokud využijete symetrii a vyplníte snímek

Horizont

Začátečníci mají často problém s nakloněným horizontem. To se dá někdy snadno napravit pouhým pootočením fotografie a dnes nám pomáhá i elektronická vodováha, kterou si můžeme zobrazit na displeji nebo v hledáčku. Zkušené oko vidí i nepatrný náklon, který působí rušivě.

Pravidlo rovného horizontu můžeme porušit, pokud chceme vnést do záběru napětí a dynamiku. Nehodí se na krajinářskou fotografii. Naopak se hodí například k focení portrétů, módy a sportu. Naklonění fotoaparátu musí být dostatečně výrazné a divák musí vidět, že je záměrné.

Jemné naklonění horizontu dodá sportovním fotografiím dynamiku.
Dynamiku dodá dokonce i statickým objektům.

Druhé pravidlo související s horizontem je, že horizont nemá být ve středu záběru. Horizont v krajinářské fotografii rozděluje záběr na dvě části, oblohu a krajinu. Pokud je horizont uprostřed, není zřejmé, co je pro záběr důležitější, jestli obloha nebo krajina a objekty v ní umístěné. Rozhodování je zde poměrně jednoduché. Využívá se především třetinová kompozice a větší část plochy záběru dostane ta část, která je vizuálně zajímavější. Umístit horizont do středu má smysl tehdy, pokud chci záměrně dosáhnout symetrie. Například při odrazu hory v klidné hladině jezera.

Horizont je uprostřed protože obloha i jezero jsou stejně zajímavé.
Extrémně nízko posazený horizont. Minimalistická fotografie s velkým využitím negativního prostoru. Při této kompozici je zvýrazněn pocit rozlehlosti moře.
Nízko umístěný horizont dává vyniknout nejen molu a majáku, ale také zajímavé obloze.

Prvek v popředí vytváří hloubku

Častým nedostatkem, zejména krajinářských fotografii, je plochost záběru – nejde z nich cítit prostor. Proto existuje kompoziční pravidlo, které doporučuje umístit do blízkého popředí nějaký objekt tak, aby tam nebyla pouze čistá plocha. Může to být skála, keř, květiny, kaluž, atd. Pomáhá to vytvořit tzv. plány. Oko diváka postupně přechází od popředí, přes střed až po vzdálenou část fotografie. Prvkem v popředí může být ale také něco, co zasahuje do záběru, nebo jej orámuje, například větev stromu.

Prvek v popředí (studna) podporuje prostorový dojem. Vynikne zejména při použití širokoúhlého objektivu.

Porušovat toto pravidlo má smysl pouze v určitých případech. Zejména při focení krajiny teleobjektivem nebo za určitých povětrnostních podmínek.

Hlavním motivem je zde zrcadlení. Prvek v popředí by jen odváděl pozornost.
I plochá krajinářská fotografie může být dobrá.

Lidé a zvířata se fotografují z výšky jejich očí

Velmi důležité pravidlo! Začátečníci mají tendenci fotografovat lidi a zvířata z té výšky ve které se nacházejí. Může to vést k perspektivní deformaci a vztah mezi fotografem a fotografovaným subjektem není rovnocenný. Pravidlo fotografování z výšky očí porušujeme, pokud chceme záměrně zvýraznit perspektivu, nebo vyzdvihnout prostředí, ve kterém se subjekt nachází.

Fotografie z vysokého nadhledu. Použitý portrétní objektiv. Nadhled mi umožnil lépe kontrolovat pozadí a využít tak zajímavý prvek schodů a zábradlí. Důležité je aby se fotografovaná osoba dívala směrem nahoru.
Mírný nadhled dal vyniknout tvaru fotoaparátu. Fotografka se dívá vzhůru, do objektivu a je jí tak pěkně vidět obličej.
Při snímání z podhledu se zvýrazní dominance fotografované osoby.

V portrétní fotografii dělá využití mírného podhledu fotografovanou osobu dominantnější, nesmí se to ale přehnat (to ostatně platí pro vše). Při focení portrétu z podhledu můžeme zvýraznit perspektivu a vnést do záběru humor nebo napětí. Na toto se ideálně hodí objektiv se širším ohniskem, který vyvolá dojem blízkosti a vtažení do scény.

Zejména při focení dětí by mělo být používáno pravidlo focení z výšky jejich očí, což rodiče, fotografující své ratolesti, často nevědomky porušují. Děti mají na takto pořízených fotografiích velkou hlavu a malé tělo a navíc se tím zbytečně zvýrazňuje věkový a s ním spojený výškový rozdíl: „Ty jsi malé dítě a já velký dospělák“. Fotografování dětí z nadhledu musí mít opodstatnění. Například pokud tím chcete zvýraznit aktivitu, které se dítě věnuje, nebo tím podtrhnete nějakou emoci. Představte si situaci, kdy vašemu dítku spadne na zem zmrzlina a v ruce mu zůstane jenom kornout. To je samozřejmě smutná událost pro všechny zúčastněné strany a fotografie z nadhledu, provedená rychle před nákupem dalšího kopečku, to pouze podtrhne.

Úhel pohledu

Na svět se díváme z výšky očí a vnímáme ho horizontálně (širokoúhlý). Z toho vyplývá i to, jak fotografujeme. Není na tom nic špatného. Pokud se přinutíme ke změně, vede to k pestřejší tvorbě a neobvyklejším úhlům pohledu. Využívejte nadhled a pohled. Pokud máte fotoaparát s výklopným nebo otočným displejem, který je navíc dotykový, budete to mít snazší,

Prvním způsobem, jak obohatit náš pohled na svět kolem sebe je využít nadhled a podhled. Zmínili jsme ho už v části o focení lidí a zvířat, ale v trochu jiném smyslu.

Fotoaparát jsem položil na zem a komponoval pomocí otočného displeje.
Zkoušejte různé úhly pohledu.
Tento záběr jsem fotografoval z věže radnice. Díky nadhledu jsem mohl dostihnout čistou kompozici bez rušivého pozadí.
Ukázka snímání z extrémního podhledu. Použil jsem superširokoúhlý objektiv.

Vysoké na výšku, široké na šířku

Začátečníci mají tendenci fotografovat všechno na šířku. Má to hned dva důvody. Tím prvním je, že se tak přirozeně díváme na svět. Druhým je to, že fotoaparáty jsou navrhovány tak, aby se primárně držely a ovládaly v horizontální poloze. Fotografování na výšku je, hlavně u menších přístrojů, nepohodlné a pokud často pracujete s vertikálně orientovanou fotografií, například v ateliéru, pořiďte si bateriový grip. Přesným opakem je potom stále populárnější mobilní fotografie, kdy naopak držíme chytré telefony na výšku. Pravidlo o orientaci fotografie mluví o tom, že široké motivy máme fotografovat na šířku a vysoké zase na výšku a obecně nám pomáhá vyplnit maximálně prostor ve fotografii. Občas ale stojí za to, toto pravidlo záměrně porušit.

Portrét přímo svádí k focení na výšku. Šířkový formát mi dal prostor pro pozadí, které, i když je rozostřené, dodává fotografii potřebnou atmosféru.

Vyplňte obraz

A když už jsme začali hovořit o vyplnění prostoru, častou chybou je totiž to, že je hlavní objekt malý, nevýrazný a v záběru se ztrácí. Vyplňte formát záběru hlavním objektem a přitáhnete tak pozornost diváka přímo na něj. Navíc se zbavíte rušivých prvků. A pozor, není to primárně o tom využít zoom vašeho teleobjektivu. Někdy se pro scénu hodí širší ohnisko, nebo užitečná a oblíbená padesátka, a vám nezbude nic jiného, než se k subjektu přiblížit fyzicky.

Efektní záběr lze ale dosáhnout i když nevyplníte celý rám. Vyžaduje to více zkušeností a práci s tzv. negativním prostorem. Negativní prostor je velká plocha, na které nemusí být nic zajímavého. Pomáhá vytvářet kontrast velikostí. Hlavní objekt je malý, přesto vynikne. Tímto způsobem komponování můžete zvýraznit velikost prostoru, či náladu fotografované osoby. Zároveň to může být způsob, jak zajímavě vyfotografovat vzdálený subjekt v případech, že vám v brašně chybí teleobjektiv, nebo to jednoduše nejde.

Na fotografii jsou dva hlavní objekty, socha a mrak.
Tím, že kajakář nevyplňuje celý záběr, můžeme vidět v jakém prostředí se pohybuje a proč fotografuje.
Mnoho volného prostoru dá vyniknout kontrastu mezi malou postavou a velkou konstrukcí mostu.
Negativní prostor se často používá při fotografování na obálky časopisů, kalendářů, katalogů.

Lichý počet

Pokud je na záběru několik objektů, snadněji se komponuje, pokud jich je lichý počet, nejčastěji tři. Jeden subjekt může být hlavní a dva další ho doplňují. Tři objekty mohou tvořit trojúhelník, což je jeden z častých kompozičních prvků. Toto pravidlo se skvěle hodí při focení zátiší. Při fotografování lidí ho ale nemůžete vždy použít. Jak bychom jinak fotografovali páry?

A jak pravidlo lichého počtu porušit a přesto vyfotografovat zajímavé snímky? Nejlepší je, nahradit jej jinými pravidly, například využitím symetrie, rozdílu velikosti, vyplněním záběru nebo využitím zajímavé perspektivy.

Při focení čtyř dám jsem využil kompoziční pravidla symetrie a pravidelného opakování.
Pravidlo symetrie zde rozbíjí holub na pravém okně a fotografie je tak mnohem zajímavější
Že jsou kužely čtyři? Nevadí, využil jsem diagonální kompozici.

Využití pozadí

Nejenom začátečníci si ve víru akce nedávají pozor na objekty v pozadí. Tak moc se soustředí na hlavní objekt a na jeho správnou kompozici, že zapomenou na nějakou větev nebo pouliční lampu, která poté dramaticky vystupuje přímo z hlavy foceného subjektu. Pokud si pořídíte pevný světelný objektiv, můžete proti tomuto částečně bojovat malou hloubkou ostrosti a rozostřeným pozadím. Ani takové objektivy ale nevyřeší všechny situace a vám nezbude nic jiného, než s pozadím fotografie začít pracovat ve váš prospěch. Pokud se to naučíte, otevře vám to další kreativní možnosti jak pozadí efektně zakomponovat do snímku.

Záměrně můžete objekty a osoby v pozadí využít při humorných záběrech, v reportáži nebo při fotografii architektury. Vyžaduje to pozorné oko a precizní komponování, ale výsledky stojí za vynaložené úsilí.

Věž restaurace UFO ve skutečnosti není postavena na budově loděnice. Efekt vznikl použitím teleobjektivu pro stlačenou perspektivu a také vysokého clonového čísla kvůli velké hloubce ostrosti.

Řezání končetin a hlavy

Toto pravidlo mluví o tom, že bychom neměli odřezávat části těla a když už, tak pouze v určitých místech – obecně tam, kde jsou klouby nebo uprostřed větších částí těla, například v trupu. Z fotografie musí být vidět, že řez je záměrný a že to není chyba fotografa. Když se udělá ořez citlivě a správně, umožní tak soustředit pozornost na výraz nebo poznávací znak fotografovaného. Naopak pokud někomu uříznete chodidlo nebo prsty na rukou, nebude to nikdy působit dobře. Často se to stává i při tisku fotografií na plátno nataženém na rámu, kdy ohyb způsobí nechtěný ořez. Pokud ovšem tisky svěříte profíkům, například Cewe, obavu mít nemusíte 😉

Řezat z hlavy můžete při detailním portrétu. Přiřezán musí být dostatečně velká část, aby bylo zřejmé, že to je záměr.

Nechte prostor pohybu a pohledu subjektu

Toto kompoziční pravidlo má zabránit tomu, aby byl fotografovaný objekt nalepený na okraj záběru. Focený subjekt, jeho aktivita i pohled musí mít dostatečný prostor. Kolik prostoru je ale dost? Je to věc, kterou vnímáme instinktivně. Z fotografie nesmíte mít pocit úzkosti a poskytnutý prostor musí odpovídat focenému žánru.

Směr pohledu fotografovaného subjektu funguje tak, že vede pozornost diváka a určuje způsob, jakým si bude fotografii prohlížet. Cílem fotografa je udržet vaši pozornost v rámci záběru. Co když ale naopak chce, abyste si mysleli, že se mimo záběr děje něco zajímavého?

Šaolinský chlapec je zakomponován tak, aby měl před sebou dostatečný prostor. Ten je vyplněn diváky a vzniká tak interakce mezi velkým publikem a osamoceným malým bojovníkem. Zde je pravidlo dívání se do záběru dovedeno do krajnosti.
Nyní pravidla porušíme. Fotografovaná osoba se dívá ven ze záběru. Zde jsem věřil svému instinktu. Všimněte si i toho, že póza modelky naopak směřuje dovnitř snímku a tím nastavuje jistou rovnováhu.

Na závěr

Všechna fotografická pravidla mají své hranice a jejich kombinováním i porušováním můžete dostat své fotografie na další úroveň. Nic nedělejte bezhlavě, všechno si promyslete a minimálně ze začátku nezacházejte do extrémů. Odměnou vám budou získané zkušenosti a originální kreativní snímky, které budou ozdobou vaší sbírky. V pokračování se podíváme na porušování technických pravidel, budeme kreativně pracovat s expozicí, vyvážením bílé, zaostřováním a s vlastnostmi objektivů.

Karol Srnec

Som fotograf, editor a lektor na voľnej nohe. Mám viac ako 25 ročné skúsenosti s fotografovaním. Pracoval som ako počítačový grafik, predajca fototechniky a odborný redaktor internetového portálu o fotografovani.

Přidat komentář

Sledujte nás

Odběr novinek

* povinné pole

Anketa

Čím fotíte nejraději?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Facebook

Instagram

Instagram has returned empty data. Please authorize your Instagram account in the plugin settings .

Měsíčník FOTOLAB

Akční leták