CEWE Fotolab

Nové plnoformátové bezzrcadlovky – koupit nebo nekoupit?

Na trhu fototechniky se objevily tři nové fotografické systémy s přepracovanou konstrukcí bajonetu, o kterých jsme již několikrát informovali. Příchod novinek znamenal někdy až bouřlivou diskuzi na tím, jak se nové produkty povedly, zda je výhodné si je pořídit nyní, či ještě nějakou dobu počkat, nebo zůstat u jiného typu fototechniky. V příspěvku vám prezentujeme náš názor na stávající stav.

Plnoformátové bezzrcadlovky jsou svébytným segmentem fotoaparátů, který již před lety založila (pomineme-li specifické modely Leica) a postupem času v podstatě ovládla společnost Sony s fotoaparáty řady A7/A9. Poté následovala velmi dlouhá prodleva ze strany ostatních výrobců. Až teprve v loňském roce se i ty nejznámější fotografické značky – CanonNikon – rozhodly pustit do konkurenčního boje na poli plnoformátových bezzrcadlovek.

Čtěte také na blogu: TOP 10 objektivů pro SONY Full Frame bezzrcadlovky

Vstup to byl impozantní, jelikož přišli s konstrukčně přepracovaným systémem uchycení objektivů (nový bajonet RF za CanonZ pro Nikon), který slibuje lepší optický výkon, světelnější objektivy a lepší AF výkon. Růst nového segmentu podpořil i progresivní Panasonic, který má s bezzrcadlovkami (i když s menším snímačem) dlouholeté zkušenosti (od roku 2008, kdy byl uveden první CSC model) a patří v mnoha směrech mezi průkopníky v oblasti systémových kompaktů.

Nové bezzrcadlovky s Full Frame snímačem  znamenají pro případné zájemce nejen vyšší pořizovací cenu, než je tomu v případě digitálů s APS-C snímačem, ale také podobné rozměry a váhu, jako u běžně dostupných digitálních zrcadlovek, snad jen s rozdílem menší hloubky těla.

Z pohledu dostupné ceny a míry kompaktnosti vše jistým způsobem „nabourává“ novinka – Canon EOS RP, která startuje s cenovkou pod 40 000 Kč a hmotností pouhých 485 gramů.

Canon EOS RP na e-shopu

Naopak Panasonic jde prozatím cestou produkce „fotoaparátů bez kompromisů“ a jeho modely Panasonic S1 a S1R jsou relativně velké, bytelné a těžké přístroje s váhou až 1 024 gramů (včetně karty a akumulátoru; pouze tělo 898 gr.). Daň za velmi vysokou odolnost a komfort úchopu i pro velké ruce. Jedná se zkrátka o profesionální stroje!

Panasonic Lumix DC na e-shopu 

Pokud vezmeme v úvahu velikost a váhu systémových objektivů pro Full Frame bezzrcadlovky s přepracovaným bajonetem, tak lze v současnosti narazit jak na rozměrově/váhově menší, tak větší kusy, pokud budeme porovnávat stejné (či obdobné) parametry z pohledu ohniskové vzdálenost a světelnosti oproti modelům na Full Frame DSLR. Příjemným překvapením z pohledu své konstrukce je např. objektiv na Z bajonet Nikon 14-30mm, který je vzhledem ke svému výkonu relativně malý, lehký, s velmi širokým úhlem záběru, zachovávající navíc možnost nasazení klasických šroubovacích filtrů (nemá vypouklou čočku). Tedy výhoda v podobě rozměrově menšího vybavení se zde může ztrácet.

Aktuální nabídka 2021: Nikon NIKKOR Z 14-30mm f/4 S 


Čtěte také na blogu: Jak vybrat objektiv pro fotoaparát


Mají plnoformátové bezzrcadlovky nějaká negativa?

Obecně je možné o stránce obrazové kvality říct o plnoformátových bezzrcadlovkách to stejné, co platí o plnoformátových zrcadlovkách – obrazová kvalita je srovnatelná, stejně tak míra rozostření pozadí (kvalita bokehu je samozřejmě už závislá na konkrétním objektivu).

Dlouhá léta platí, že fotoaparáty se snímačem velikosti kinofilmového políčka poskytují tu nejlepší obrazovou kvalitu, pokud nebudeme brát v potaz střední a větší formát. Je to samozřejmě dáno oním snímačem, který dokáže zachytit více světla, jelikož může mít „větší“ pixely, a tudíž není třeba zachycený elektrický signál tolik zesilovat, díky čemuž by vzrostla míra digitálního šumu.

Negativa se samozřejmě najdou (ta má ostatně každý fotoaparát, protože dokonalý model neexistuje). Obecně největší slabinou bezzrcadlovek, včetně těchto nových FF CSC, je výdrž jejich akumulátorů. Zatímco s DSLR nafotíte přes tisíc fotek na jedno nabití, u bezzrcadlovek to bude někde kolem poloviny (dle metodiky CIPA, realita může být vyšší i nižší samozřejmě, dle aktuálního nastavení a stylu používání fototechniky).

Rychlost ostření a jeho přesnost v jednorázovém režimu je u nových FF CSC na velmi dobré úrovni. Vynikajících výsledků dosahuje např. Canon EOS R, který s vybranými Canon RF objektivy zaostří již při hladině osvětlení -6EV. Jisté nedostatky nastávají v režimu kontinuálního zaostřování, kde jsou vidět slabiny oproti zejména profi modelům DSLR. Pravdou je, že i zde se již daří výrobcům dohánět nejrychlejší zrcadlovky určené pro dynamickou reportážní / sportovní fotografii.

Práce s elektronickým hledáčkem přináší na první pohled mnoho výhod. Jsou ale fotografové, kteří z vícero důvodů stále nedají na optický hledáček dopustit.
Z pohledu kontroly expozice je elektronický hledáček krokem kupředu, jelikož uvidíte fotografii tak, jak bude exponována (např. včetně nastavení vyvážení bílé) a navíc je možné v hledáčku (na displeji) zobrazit i další pomocné a praktické informace (sofistikovaná vodováha, histogram, podrobnosti o nastavení fotoaparátu, Focus peaking).

Odezva elektronického hledáčku je stále pro některé fotografy  nepřekonatelnou překážkou. Vzhledem k tomu, že se obraz zachytí, projde digitalizací a poté jej teprve vidíte na displeji hledáčku, musí nutně docházet k mírnému zpoždění. To je pro většinu uživatelů nepozorovatelné, ovšem profesionálním fotografům (zejména při akčních záběrech) může ztížit práci, jelikož se de facto dívají na minulost, nikoli na současnost.


Čtěte také na blogu: CSC nebo zrcadlovka 


Canon, Nikon nebo Panasonic?

Všichni tři výrobci dosud uvedli dva modely plnoformátových bezzrcadlovek s novými bajonety. U NikonuPanasonicu se jedná o model s vysokým rozlišením snímače a model s nižším rozlišením snímače. Ty by měly být doplněny ještě třetí variantou, která bude určena zejména amatérským fotografům a nenabídne tak pokročilé funkce, jako je například záznam videa s firemním „logem“ pro dodatečné barvení, menší počet ostřicích bodů, odlišný hledáček nebo způsob ovládání.

V případě Canonu jsme se dočkali (ve srovnání s konkurencí) už i zmíněného nejlevnějšího modelu EOS RP a zatím budeme muset vyčkat na uvedení profesionálního modelu s vysokým rozlišením snímače a dalšími profi funkcemi. Ze subjektivního pohledu je o jistý pomyslný krůček nejdál (ve smyslu ovládání a konstrukce) zřejmě Panasonic, který má s bezzrcadlovkami letité zkušenosti a dokázal je zužitkovat ve svých modelech Lumix S1 a S1R. Jeho výhodou je také bajonet L, který sdílí s Leicou a Sigmou. NikonCanonem mají v oblasti bezzrcadlovek zkušenosti menší, nicméně i jim se podařilo postavit konkurenceschopné fotoaparáty.

Aktuální nabídka 2021: Panasonic Lumix DC – S1R 

Nové bajonety, zcela nové možnosti pro konstrukci objektivů

Zásadní inovací je u všech nově uvedených plnoformátových zrcadlovek zcela nová konstrukce bajonetu pro uchycení objektivu k tělu fotoaparátu.

Nutnost upraveného bajonetu je dána především konstrukcí digitálu, kdy chybí komora se zrcátkem a optickým hranolem (ve srovnání se zrcadlovkou) a na jejím místě je usazen samotný snímač. Vzhledem k tomu bylo potřeba upravit (zkrátit) vzdálenost mezi bajonetem a rovinou snímače (tzv. flange distance), zároveň také výrobci přistoupili ke zvětšení průměru bajonetu, což v praxi znamená lepší přenos světla na snímač a možnost vyrábět světelnější objektivy, které však budou velikostně odpovídat těm pro zrcadlovky anebo budou o něco menší.

Bajonet Nikon Z

Nikon uvedl bajonet s označením Nikon Z (u zrcadlovek je používán bajonet Nikon F), jehož průměr narostl na 55 mm a zmiňovaná flange distance klesla na 16 mm – podle výrobce to pak umožní výrobu a osazení velmi světelných objektivů až do F0,65.

Z čistě praktického hlediska při používání „běžných“ světelností by měl nový bajonet zajistit lepší přenos světla do okrajových částí snímku při současné minimalizaci zkreslení. Na to má vliv právě minimální vzdálenost mezi zadním členem objektivu a snímačem. Konstrukčně pak Z bajonet přinese větší pevnost a odolnost při použití s těžšími teleobjektivy, to je dáno zejména odlišným bajonetovým uchycením v podobě čtyř výstupků oproti třem u bajonetu F. Narostl také počet kontaktů z 8 na 11, takže informace, které předává objektiv tělu jsou přenášeny rychleji a ve větším množství.

Nikon NIKKOR Z 24-70mm f/4 S v e-shopu

Bajonet Canon RF

V dílnách Canonu se rozhodli použít shodnou velikost nového RF bajonetu, jako je tomu u staršího EF bajonetu. Rozdíl je však samozřejmě také ve vzdálenosti mezi zadní čočkou a snímačem, která klesla ze 44 mm na 20 mm. Právě díky této změně bude možné (stejně jako u Nikonu) realizovat výrobu objektivů s lepšími parametry a jednodušší optickou stavbou, než je tomu u EF bajonetu. Další výraznou změnou je navýšení počtu kontaktů z 8 na 12, takže je možné přenášet větší datový tok informací týkajících se ostření či stabilizace.

Obojí se ostatně projevilo u nově uvedených objektivů – začlenění samostatného ovládacího prstence bylo možné právě díky navýšení kontaktů, dalším benefitem je možnost změny rotace prstence při manuálním ostření a také uživatelsky nastavitelná citlivost prstence. Z hlediska obrazové kvality pak přibyla možnost využití funkce DLO (Digital Lens Optimizer) přímo ve fotoaparátu pro lepší obraz zejména v okrajových částech snímků a snazší korekci optických vad. Zmíněnou funkci lze využít pro všechny kompatibilní objektivy s DLO (EF verze). Zmínit musíme také fakt, že základní zoom 24–70 mm má stálou světelnost F2, což je zatím nejlepší hodnota u daného rozsahu z dílny Canonu.

Canon RF 24-240mm f/4-6,3 IS USM v e-shopu 

Bajonet Panasonic L

Panasonic vsadil na spolupráci s Leicou a Sigmou a společnými silami pak vytvořili nový bajonet Panasonic L, který má o něco menší průměr než v případě Canonu RF, ovšem využívá stejnou vzdálenost od snímače (20 mm). Stejně, jako u výše uvedené dvojice, i v tomto případě jsou výhody nového bajonetu prakticky shodné, a to lepší obrazová kvalita, možnost návrhu opticky jednodušších a přitom obrazově kvalitnějších objektivů.

Benefitem oproti konkurenci však v tomto případě může být velmi široká nabídka objektivů díky spojení hned tří výrobců do tzv. L-mount aliance.


Čtěte také na blogu:

Jak vybrat objektiv pro fotoaparát
Světelnost objektivu – proč je důležitá? 


Kompatibilita se staršími objektivy skrze adaptér

Každý nově uvedený fotografický systém obvykle trpí nedostatečně širokou nabídkou objektivů (jak nativních, tak neoriginálních), které přicházejí na trh postupně. Naštěstí však oba dva největší výrobci přicházejí s nabídkou adaptérů pro použití starších objektivů (Canon EF/EF-SNikon F) v ceně, takže v případě nákupu těla s adaptérem nemusíte řešit ihned další investici do objektivů nových.

Co se týká funkčnosti, tak je zajištěna většinou plná kompatibilita nových fotoaparátů s původními objektivy.

Primární funkcí adaptéru je zajistit přesnou pozici (vzdálenost) objektivu od snímače tak, aby se tato vyrovnala se vzdáleností u zrcadlovek a bylo funkční ostření.

 

Canon přináší užitečné inovace

Canon integroval do nových objektivů RF navíc ještě multifunkční prstenec, kterému je možné v menu přiřadit změnu clony, rychlosti závěrky, citlivosti, korekce expozice. Tento prstenec je součástí i jednoho z prodávaných adaptérů, což znamená pro fotografa větší flexibilitu při focení. Ještě o krok dál pak jde adaptér s možností vložení polarizačního nebo neutrálního šedého filtru.

Pro bezzrcadlovky Panasonic Lumix bude dostupná kompletní řada objektivů Sigma Art s upraveným bajonetem L-Mount, jestliže byste chtěli nasadit jiný objektiv, pak to bude možné se skly Canon EF, pro něž Sigma připravuje adaptér Sigma MC-21.

Na druhou stranu je také možné používat i starší plně manuální objektivy z kinofilmových zrcadlovek pomocí adaptéru kompatibilního s bajonetem staršího objektivu – smířit se však budete muset s plně manuálním nastavením expozice i ostřením (u něj pomůže funkce focus peaking).Nejčastěji sahají uživatelé po starých objektivech Helios, Pentacon, Carl Zeiss Jena, Voigtländer apod., a to především kvůli dobré optické kvalitě a zajímavému podání rozostřeného pozadí (typicky objektivy Trioplan či Jupiter), ve většině případů pak za velmi nízkou pořizovací cenu.


NÁKUPNÍ TIPY: Nabídka adaptérů v eshopu Fotolab


Pokud se podíváme na samotné adaptéry, jsou dnes již plně připraveny pro profesionální práci a přenášejí z objektivu do těla veškeré potřebné informace pro automatické ostření, nastavení clony apod. Najdou se i výjimky s omezeními, jako je například kombinace bezzrcadlovky Nikon s adaptérem FTZ a staršího objektivu bez vlastního ostřícího motorku. V takovém případě je nutno ostřit ručně, podobně, jako je tomu u nižších řad zrcadlovek (D3xxx a D5xxx) tohoto výrobce.

Ve všech výše zmíněných případech se předpokládá kombinace bezzrcadlovky s adaptérem a objektivu, který je určen pro plnoformátové přístroje. Pokud je nasazen objektiv pro menší snímače typu APS-C, je třeba počítat s ořezem scény, stejně jako je tomu u zrcadlovek s takovým snímačem.

Ve většině případů fotoaparát objektiv sám rozezná a nastaví ořez automaticky, uživatelsky je pak možné automatický ořez deaktivovat a fotografovat bez něj. V takové situaci je ale třeba počítat u širokoúhlých objektivů s tím, že neumí vykreslit celé obrazové pole a na fotografii je ostré ohraničení obrazu. U středních a delších ohnisek je pak ohraničení méně zřetelné nebo se projevuje pouze jako výrazná vinětace.

Objektivy kam se podíváš!

Jak již bylo řečeno, problémem každého nového systému je obvykle nedostatečná šíře objektivů. Většina firem tak při uvedení fotoaparátu s novým bajonetem představí základní širokorozsahový zoom (obvykle 24–105 mm), který je doplněn pevným světelným objektivem a případě teleobjektivem.

Pro majitele starších objektivů je jasnou volbou nákup těla společně s redukcí, ovšem pro ty, kdo starší techniku nemají nebo se rozhodují změnit značku a s ní celý foto-ekosystém, je nabídka objektivů podstatná. Prakticky všichni tři výrobci tak společně s novými fotoaparáty představili také své plány na poli výroby a dodávek objektivů v následujících několika letech.

L-mount

Nejlépe má v tomto směru nakročeno Panasonic, jelikož použitý L-Mount sdílí společně se Sigmou a Leicou. Sigma bude postupně uvádět na trh svoji řadu Art objektivů s bajonetem L, a to v průběhu letošního roku, celkem se tedy bude jednat o následujících deset kousků:

  • Sigma 14mm f /1.8 DG HSM ART
  • Sigma 20mm f /1.4 DG HSM ART
  • Sigma 24mm f /1.4 DG HSM ART
  • Sigma 28mm f /1.4 DG HSM ART
  • Sigma 35mm f /1.4 DG HSM ART

Aktuální nabídka 2021: Sigma 20mm f/1.4 DG HSM ART (Nikon) 

Aktuální nabídka 2021: Sigma 20mm f/1.4 DG HSM ART (Canon) 

V případě značky Leica je možné aktuálně vybírat z řady objektivů SL, která zahrnuje následující skla:

  • APO-SUMMICRON-SL 35mm f/2 ASPH.
  • SUMMILUX-SL 50mm f/1.4 ASPH.
  • APO-SUMMICRON-SL 50mm f/2 ASPH
  • APO-SUMMICRON-SL 75mm f/2 ASPH.
  • APO-SUMMICRON-SL 90mm f/2 ASPH.
  • SUPER-VARIO-ELMAR-SL 16–35mm f/3.5–4.5 ASPH.
  • VARIO-ELMARIT-SL 24–90mm f/2.8–4 ASPH.
  • APO VARIO-ELMARIT-SL 90–280mm f/2.8–4

Panasonic představil společně s novou bezzrcadlovkou hned tři objektivy:

  • 24–105 mm f/4 Macro
  • 50 mm f/1,4 S Pro
  • 70–200 mm f/4 S Pro

v průběhu letošního roku bude následovat další trojice

  • 24–70 mm f/2,8
  • 70–200 mm f/2,8
  • 16–35 mm f/4

kterou v roce 2020 doplní ještě dlouhý teleobjektiv, dvojice světelných pevných objektivů a jeden makroobjektiv.

Z-mount

Nikon se svými dvěma bezzrcadlovkami s bajonetem Z uvedl na trh tři objektivy se základním rozsahem. V letošním roce se mohou majitelé modelů Z6 a Z7 těšit na dalších šest objektivů s velmi dobrými parametry a v roce 2020 bude následovat další (zatím potvrzená) trojice.

Canon RF

Pomineme-li možnost použití EF/EF-S objektivů přes redukci, pak ani u Canonu nijak nezahálejí. Společně s modely EOS R a EOS RP byly na trh uvedeny tři objektivy, které v brzké době doplní čtvrtý Canon RF 85mm f/1,2. V průběhu letošního roku se pak očekává hned šest nových objektivů, přičemž čtyři skla budou světelné zoomy a dva objektivy supersvětelné portrétní.

Společně s novými objektivy je velmi pravděpodobné doplnění produktové řady u všech tří výrobců velkých FF bajonetů tak, aby byla jejich vzájemná nabídka vyrovnaná. Co je ale mnohem důležitější, to je neustálý vývoj operačního systému fotoaparátů – firmwaru.

Již nyní tak například Canon uvolnil novou verzi firmwaru pro model EOS R, který nově umožňuje kombinovat sériové snímání s tichou elektronickou závěrkou.

Je více než jisté, že nové fotoaparáty si budou jejich výrobci hýčkat a pokud to bude technicky možné, nabídnou řadu vylepšení formou aktualizace firmwaru, podobně, jako to už dlouhá léta dělá Fujifilm.

Ach to ovládání…

Asi největším problémem je pro mnoho zkušenějších fotografů způsob ovládání nových fotoaparátů a jejich hledáček. Ačkoli je použitý elektronický hledáček u srovnatelných modelů na velmi dobré úrovni a prakticky nezaznamenáte jeho zpoždění při živém náhledu, jako tomu bývalo v dřívějších dobách, objevil se nový problém.

Tím je fakt, že po vyfocení se v hledáčku zobrazí exponovaná fotografie a vy nemáte možnost okamžité kontroly dalšího záběru – v praxi proto není většina bezzrcadlovek stále zcela ideálním fotoaparátem např. pro velmi rychlou reportážní a sportovní fotografii.

Zejména Canon EOS R však „trpí“ odlišným ovládáním od zrcadlovek řady EOS, navíc postrádá joystick pro výběr ostřícího bodu. Na druhou stranu přináší multifunkční ovládací lištu, kterou lze mnoha způsoby uživatelsky konfigurovat.

Na jednu stranu si řeknete, že se jedná o malichernost ta absence ovládacího joysticku, jak se ale ukazuje v praxi, je to velmi podstatný prvek v celkové ergonomii fotoaparátu. Bez něj je totiž výběr ostřícího bodu možný dvojí cestou – posouváním rollery nebo čtyřsměrovým tlačítkem na zadní straně, což je velmi zdlouhavé vzhledem k počtu bodů, anebo dotykem na displeji, který je aktivní i při přiložení oka k hledáčku. Bohužel však v této situaci musíte dávat pozor na to, abyste si bod omylem neposunuli jinam vinou letmého dotyku např. nosem (v případě že fotografujete například levým okem).

Z pohledu komfortu je srovnatelné vzdálené ovládání prostřednictvím mobilní aplikace, rozdíl je však v možnosti využití paměťových karet.

Ačkoli se jedná podle mého názoru spíše o uměle vyvolanou hysterii mezi fotografy, tito nadále tvrdošíjně stojí za názorem, že pokročilý fotoaparát musí mít dva sloty na paměťové karty, aby se snížilo riziko ztrát dat. Tato možnost je však dostupná pouze u Lumixu S1, který nabídne dvojici slotů.

Aktuální nabídka 2021: Panasonic Lumix S1 + 20-60mm

Koupit nebo nekoupit?

Když porovnáme bezzrcadlovky všech tří značek, dospějeme pravděpodobně k závěru, že nám ani jedna nebude stoprocentně vyhovovat po všech stránkách a vždy se bude při práci jednat o menší či větší kompromis. Vhodným řešením v takovém případě může být využití např. naší CEWE FOTOLAB půjčovny, kde si vyberete kombinaci těla a objektivu podle vašich potřeb a můžete libovolně zkoušet a porovnávat značky mezi sebou.

TIP: Recenze Canon EOS R

Jestliže vlastníte objektivy a fotoaparát jedné ze tří značek, bude přechod k tovární bezzrcadlovce nejsnadnější cestou a jistě přinese celou řadu výhod, které se v zásadě vyplatí, vzhledem k investované částce – nemluvě o tom, že se výrobci budou snažit fotoaparáty vylepšovat postupným laděním firmwaru.

Canon EOS R v e-shopu

TIP: Recenze Nikon Z6

Pokud ale budete prvouživatel, možná bude rozumnější ještě počkat na další generaci zmíněných modelů (velmi záleží samozřejmě, jak vás limituje rozpočet). Zásadní však pro vás může být kvalita stabilizace a možnosti záznamu videa, které jsou u jednotlivých modelů různé.

Neméně podstatnou funkcí může být také pořizování snímků ve vysokém rozlišení, kdy například Lumix S1R nabídne při složení snímků fotografii s rozlišením až 187 Mpx, což je obří porce dat, v níž najdete i ty nejjemnější detaily.

TIP: Recenze Panasonic Lumix S1R

 

komentářů

Napsat komentář: J Zrušít odpověď

  • Děkujeme za Vaše reakce a komentáře. Vzhledem k rozsáhlosti celé problematiky bylo rozhodnuto původní článek mírně upravit (již je hotovo) a prezentovat v aktualizované verzi pouze specifika a poznatky k CSC fotoaparátům s novým bajonetem značek Canon – Nikon – Panasonic. Naznali jsme, že FF CSC fotoaparáty Sony si zaslouží samostatný příspěvek, na kterém se již pracuje 😉

    Dobré světlo všem
    Redakce Fotolab blogu

  • A to že se dá zobrazení exponovaného záběru v hledáčku po expozici vypnout snad u každého jen trochu lepšího bezzrcadla vám ještě nikdo neřekl?
    Celkově je ten článek hroznej slepenec pravd polopravd a mystyfikací

    • mám dojem (podle recenzí) že u Canon R to právě nejde, poslední snímek v EVF se sekne na zlomek vteřiny, aby překryl blackout způsobený vyčítáním dat, Canon si chtěl do popisu napsat „hledáček bez blackoutu“ ale v podstatě je to prý subjektivně horší, než kdyby to tam nebylo. Tady https://www.youtube.com/watch?v=6bg4CZiqQYk v čase 14:20

  • Jestliže vlastníte objektivy a fotoaparát jedné ze tří značek, bude přechod k tovární bezzrcadlovce nejsnadnější cestou a jistě přinese celou řadu výhod, které se v zásadě vyplatí, vzhledem k investované částce – nemluvě o tom, že se výrobci budou snažit fotoaparáty vylepšovat postupným laděním firmwaru —— ano například Panasonic už má i připravené cenovky za takové „ladění“

    Z pohledu videa + stabilizace asi nejlépe vychází Panasonic, který má nejen bohaté zkušenosti s videem, ale také nabídne stabilizovaný snímač, což znamená v praxi stabilní všechny záběry s jakýmkoli objektivem. —— Sony a Nikon mají také stabilizovaný snímač

    Neméně podstatnou funkcí může být také pořizování snímků ve vysokém rozlišení, kdy například Lumix S1R nabídne při složení snímků fotografii s rozlišením až 187 Mpx, což je obří porce dat, v níž najdete i ty nejjemnější detaily —— pixel shift není nic nového, není to vlastní jen bezzrcadlovkám a už vůbec ne jen Panasonicu. Nutno doplnit, že lze použít jen na nehybné scény.

    Ani v případě bezzrcadlovek Sony tomu nebylo jinak. Ačkoli první generace rozvířila vody digitální fotografie, její ergonomie byla vpravdě mizerná, výdrž baterie minimální a množství nedotažených věcí radost z fotografování kazilo. —— ergonomie byla vpravdě mizerná, zato kompaktnost výborná, to je spíše o prioritách, ne? …výdrž baterie byla minimální, podobně jako po šesti letech u novinek od C a N

  • jsem to trochu rozepsal, nejsem nějakým přílišným příznivcem Sony, ale nejčastěji se nabízelo ke srovnání, protože se v článku příliš často pláče nad něčím, nebo vyzdvihuje něco, co už má tenhle „tradiční“ výrobce FullFrame CSC dávno aplikované. Určitě to není všechno co si zaslouží komentář, ale jistě mě někdo doplní či opraví 🙂

    Plnoformátové bezzrcadlovky jsou svébytným segmentem fotoaparátů, který již před lety (2013) založila a postupem času v podstatě ovládla společnost Sony —— O tom se dá asi diskutovat, osobně bych tohle prvenství přisoudil neohrabané okrajovce, o nějaký rok dříve digitalizované FF Leice M

    (nový bajonet RF za Canon a Z pro Nikon), které slibuje lepší optický výkon —— to není nic nového, výhody malé hloubky komory jsou známé už z dob kinofilmu.

    Fotoaparáty se snímačem velikosti kinofilmového políčka znamenají pro případné zájemce nejen vyšší cenu, než je tomu v případě digitálů s APS-C snímačem, ale také prakticky stejné rozměry, jako u běžně dostupných digitálních zrcadlovek. —— Vážně máte ten pocit při pohledu na a7 první generace?

    Z pohledu dostupné ceny a míry kompaktnosti vše „nabourává“ novinka – Canon EOS RP, který startuje s cenovkou pod 40 000 Kč a hmotností pouhých 485 gramů —— Sony a7 stojí 20k a váží 416g

    Naopak Panasonic jde prozatím cestou produkce „fotoaparátů bez kompromisů“ a jeho modely Panasonic S1 a S1R jsou relativně velké, bytelné a těžké přístroje s váhou až 1 017 gramů (včetně karty a akumulátoru). Daň za velmi vysokou odolnost a komfort úchopu i pro velké ruce. Jedná se zkrátka o profesionální stroje! —— takže a9 i přes svůj vyšší výkon je horší jen proto, že je příliš malá a lehká?

    Objektivy pro plnoformátové bezzrcadlovky jsou na první pohled takřka stejně velké, výrazněji se mění pouze velikost osazených čoček. —— díky malé hloubce komory tohle neplatí pro krátká ohniska. Možnost udělat objektiv o kousek menší tu je, zjevně ji ale využívá jen Sony. CSC C a N mají zatím objektivy naopak nadprůměrné.

    zatímco s DSLR nafotíte přes tisíc fotek na jedno nabití, u bezzrcadlovek to bude někde kolem poloviny. —– jsou to papírové hodnoty, ovlivňuje to hodně faktorů, reálně uděláte s DSLR až 2000 fotek a třeba se sony a7III / a7RIII / a9 kolem 1500 fotek. Novinky C a N jsou na tom i přes větší aku o dost hůře, asi jako první a7 kterým byla výdrž často vyčítána.

    Často bylo bezzrcadlovkám vytýkáno pomalejší ostření, to je však již dnes srovnatelné s DSLR —– tak u Sony určitě 🙂

    V případě Canonu jsme se dočkali (ve srovnání s konkurencí) už i zmíněného nejlevnějšího modelu EOS RP —– už zase? Sony E má několik FF modelů s nižší cenovkou.

    Ze subjektivního pohledu je nejdál (ve smyslu ovládání a konstrukce) zřejmě Panasonic, který má s bezzrcadlovkami letité zkušenosti —– ve smyslu ovládání a konstrukce je to snad jedno, tyhle zkušenosti můžete načerpat i z výroby DSLR. Rozdíl je jen v technologických zkušenostech (ostření na snímači, EVF, …). Nikon měl také zkušenosti se zaříznutým Nikon 1 a moc je nezúročil, ono 1″ či 4/3″ nejsou totéž co FF, především co se technologií týče (nároky na AF, rychlost vyčítání, stabilizace…)

    Canon integroval do nových objektivů RF navíc ještě multifunkční prstenec, kterému je možné v menu přiřadit změnu clony, rychlosti závěrky, citlivosti, korekce expozice —— Tohle Canon zvládl parádně, jen doplním že programovatelné prstence má spousta značek už dlouho na nativních objektivech.

    Pro bezzrcadlovky Panasonic Lumix bude dostupná kompletní řada objektivů Sigma Art s upraveným bajonetem L-Mount, jestliže byste chtěli nasadit jiný objektiv, pak to bude možné se skly Canon EF, pro něž Sigma připravuje adaptér. —– oboje už existuje pro Sony E

    Na druhou stranu je také možné používat i starší plně manuální objektivy z kinofilmových zrcadlovek pomocí adaptéru kompatibilního s bajonetem staršího objektivu – smířit se však budete muset s plně manuálním nastavením expozice i ostřením (u něj pomůže funkce focus peaking, viz níže) —– proč expozice? Na tohle trpěly pokud vím jen staré Nikon DSLR, u CSC funguje „expozimetr“ i s objektivem bez elektroniky (minimálně u Sony ano) a adaptéry které umějí ostřit s MF objektivy existují také. Jednoduše mění svoji délku a posouvají celý objektiv vpřed a vzad.

    Najdou se samozřejmě i výjimky, jako je například kombinace bezzrcadlovky Nikon s adaptérem FTZ a staršího objektivu bez vlastního ostřícího motorku, v takovém případě je nutno ostřit ručně, podobně, jako je tomu u nižších řad zrcadlovek (D3xxx a D5xxx) tohoto výrobce. —— Takže to adaptování F objektivů není tak růžové jak se mohlo zdát. Co k tomuhle dodat? Třeba že Sony má i originální adaptér s vlastním motorem AF pro starší zrcadlovkové objektivy poháněné přes osičku… Takže to lze Nikone, stačí chtít 🙂

    Pokud se podíváme na samotné adaptéry, jsou dnes již plně připraveny pro profesionální práci —– žádné adaptování objektivů nebude nikdy profesionálním řešením, a třeba Sony to bylo na počátku donekonečna vyčítáno.

    Nejlépe má v tomto směru samozřejmě nakročeno Panasonic, jelikož použitý L-Mount sdílí společně se Sigmou a Leicou. Sigma bude postupně uvádět na trh svoji řadu Art objektivů s bajonetem L —– pro Sony E již přebajonetované Sigma ART existují a jako začínající systém na tom asi Panasonic nejlépe není i Leica stihla jen několik objektivů pro tenhle systém s cenovkami často atakujícími cenu malého automobilu. Sony má dnes cca 30 originálních FF objektivů a dost přes 100 neoriginálních, to je na tom myslím o trochu lépe.

    Již nyní tak například Canon uvolnil novou verzi firmwaru pro model EOS R, který nově umožňuje kombinovat sériové snímání s tichou elektronickou závěrkou. Je více než jisté, že nové fotoaparáty si budou jejich výrobci hýčkat a pokud to bude technicky možné, nabídnou řadu vylepšení formou aktualizace firmwaru, podobně, jako to už dlouhá léta dělá Fujifilm. —— ono to ani jinak nejde, u těhle prvotin se většinou odstraňují chyby původních FW. A proč nezmínit zase třeba opomíjené Sony a9 která už má verzi FW 5.0 s tak zásadními změnami, že uživatelé mluví o pocitově další generaci foťáku. Fuji vážně není jediný kdo aktualizuje.

    Asi největším problémem je pro mnoho zkušenějších fotografů způsob ovládání nových fotoaparátů a jejich hledáček. Ačkoli je použitý elektronický hledáček u srovnatelných modelů na velmi dobré úrovni a prakticky nezaznamenáte jeho zpoždění při živém náhledu, jako tomu bývalo v dřívějších dobách, objevil se nový problém. Tím je fakt, že po vyfocení se v hledáčku zobrazí exponovaná fotografie a vy nemáte možnost okamžité kontroly dalšího záběru – v praxi proto není bezzrcadlovka stále zcela ideálním fotoaparátem pro akční, sportovní fotografii. —— tohle je problém jen Canon R, třeba Sony a9 netrpí ani na blackout, natož zobrazování pořízeného snímku v hledáčku. Vpodstatě vůbec nepoznáte, že expozice proběhla. Je to dáno samozřejmě el. závěrkou, která je ale narozdíl od konkurence podpořená globálním výčtem a je tedy možné ji používat bez omezení.

    Na druhou stranu se ale objevily nové funkce, jako je například sledování objektu na základě jeho typu nebo možnost sledování a ostření na oko osoby v záběru, což nebylo v případě zrcadlovek možné —- ano „nové“ už několik let (u Sony samozřejmě). Rozpoznání a sledování objektu už měly SLT Sony A (zrcadlovkový systém osazený nesklopným zrcadlem) před mnoha lety.

    Zejména Canon EOS R však „trpí“ odlišným ovládáním od zrcadlovek řady EOS, bohužel postrádá joystick pro výběr ostřícího bodu —— no to bude asi tou nezkušeností s CSC o které autor psal u Panasonicu 😀 …konkurence u CSC joystick má (světe div se, třeba zase Sony)

    rozdíl je však v možnosti využití paměťových karet. Ačkoli se jedná podle mého názoru spíše o uměle vyvolanou hysterii mezi fotografy, tito nadále tvrdošíjně stojí za názorem, že pokročilý fotoaparát musí mít dva sloty na paměťové karty, aby se snížilo riziko ztrát dat. Tato možnost je však dostupná pouze u Lumixu S1, který nabídne dvojici slotů. —— Sony a7/9 mají dva sloty od roku 2017

  • začal jsem sepisovat chyby a nepřesnosti v tomhle článku s odkazy na zdroje uvádějícími tyto informace na pravou míru. Musel jsem toho ale nechat, bylo by to bezmála stejně dlouhé jako článek samotný. Obecně z toho mám dojem, že autor je zrcadlovkář, který se o FF CSC začal zajímat až s příchodem FF CSC Canonu a Nikonu a to jen z jejich ofiko PR kanálů. Naštěstí kdo uvažuje o pořízení FF bezzrcátka (nebo obecně FF fotoaparátu) ten už o tom asi něco ví, takže takový článek moc škody nenapáchá, je spíše pro zasmání. Moudra typu: S objektivy je na tom nejlépe L mount, protože Sigma na něj přebajonetuje své ART objektivy (které třeba na Sony E už dávno přebajonetované jsou, nehledě na 6-ti letý náskok v produkci nativních originálních i neoriginálních objektivů a adaptérů všech značek) to ani nepotřebuje komentář, pobavilo, díky 🙂 …když chce někdo psát objektivně o FF bezzrcátkách, měl by chtě nechtě začít Leicou (která byla první) a pak hodně prostoru věnovat Sony (které v tomhle za ty roky udělalo obrovský kus práce, má ucelený systém a je technologicky bezesporu nejdál) a to bez ohledu na to, jak moc tuhle značku nemá rád. Jinak bude článek nevyvážený a to se (bez ohledu na nespočet vysloveně mylných informací) přesně stalo tady…

    • jen doplním, že systému Sony (který má k dnešnímu dni v prodeji 9 FF těl (od 20 do 100 tisíc) a dalších 5 cropových + 30 originálních FF objektivů a 20 cropových a dalších minimálně 100 neoriginálních nativních, nemluvě o samozřejmosti adaptovat objektivy jak vlastních zrcadlovek/SLT (Sony A) tak jiných DSLR systémů včetně Canonu a Nikonu (což nevím proč se u nových CSC systémů tak vyzdvihuje, přestože Sony to bylo vždy vyčítáno jako neprofesionální řešení), tak tomuhle 6 let se vyvíjejícímu systému je v článku věnováno 3 a půl řádku. Více prostoru věnoval autor tomu, aby nás obeznámil s tím, že Canon podělal jedno dotykové tlačítko. Ta lhostejnost k tomuto systému je v článku příliš patrná, příště prosím ne tak okatě, …i když na druhou stranu, pokud by tam mělo být nasekáno tolik chyb jako ve zbytku článku, tak je možná lépe, že se nezmínil 😀

  • Preboha, tolko nesmyslou pokope som dlho nevidel. Radim rychle zmazat cely clanok a nastudovat si o bezzrkadlovkach…

  • Se starými objektivy je možný AF s tělem Sony A7ii a novějšími a myslím, že už i s fotoaparáty Nikon Z. Když chcete být odborníkem který ostatním radí, měli byste si dûkladně ověřit fakta.