Vinětace – kdy ji eliminovat, kdy nechat vyniknout?

Ve fotografii a optice se vinětací zabýváme hlavně jako s (většinou) nežádoucí vlastností objektivů fotografických a jiných optických přístrojů. Slovo vinětace odkazuje na pojem „vine“, který se používá pro dekorativní okraje v knihách.

Jak se vinětace projevuje

Vinětace je známá vada optických soustav, která se projevuje ztmavením okrajových částí obrazu. Dobře viditelná je zejména v rozích snímků homogenních světlých ploch. Jedná se vlastně o úbytek jasu a saturace.

Velmi dobře je vinětace viditelná také při projekci fotografií pomocí LCD projektorů, zde se nápadnému efektu se světlým středem obrazu a tmavšími, méně kontrastními a saturovanými okraji říká „hotspot“. O vinětaci mluvíme také pozitivně, když lze tento jev využít jako výrazný kreativní prostředek.

Co stojí za tmavými rohy

V první řadě se jedná o vliv materiálu jednotlivých čoček a světelných ztrát způsobených průchodem paprsků každým optickým členem. Paprsky na okraji obrazu musí projít mocnější vrstvou optického materiálu, a proto dojde k pohlcení většího množství světla. Vliv tedy má druh optického skla, tvar, mocnost a množství optických členů v dané soustavě.

Čtěte také na blogu: Jak vybrat objektiv k fotoaparátu

Nezanedbatelný je také mechanický vliv tubusů a dalších neprůhledných částí konstrukce objektivu, a to včetně nasazených slunečních clon a použitých filtrů, respektive jejich obrouček. Paprsky vstupující do optického systému pod velkým úhlem jsou často stíněny a tím dochází k vinětaci. Samostatná kapitola je vinětace vznikající na snímačích digitálních fotoaparátů, kde nad jednotlivými buňkami (pixely) senzoru jsou umístěny mikročočky, které pomáhají směřovat světlo do pixelu. Tento systém funguje nejlépe, když světlo dopadá kolmo k rovině snímače. Přes moderní konstrukce není většina širokoúhlých objektivů schopna toto zaručit a paprsky dopadají na snímač pod určitým úhlem. Ideálně kolmo dopadají pouze paprsky uprostřed obrazu, ale ty v krajích dopadají šikmo. Účinnost snímače v dané oblasti se snižuje. To se projevuje jako postupné ztmavování obrazu směrem do krajů. Výrobci se z toho důvodu snaží konstruovat objektivy s co nejvyšší kolmostí dopadu paprsků do plochy snímače, ale to má svoje limity. Výsledný obrazový efekt tak lze pouze snižovat, nikoli úplně odstranit.

Jak vinětaci efektivně potlačit

Nejlépe asi tak, že si budete vybírat vhodné optické konstrukce, tedy objektivy, které jsou malou vinětací známé. Zejména u širokoúhlých objektivů volit nejnovější typy, konstruované s ohledem na potřeby současných digitální fotoaparátů a jejich snímačů. Další dobrou radou je sundat filtr, případně používat tzv. slim verzi filtru s nízkou obroučkou. Určitě také pomůže používat originální sluneční clony designované pro daný objektiv.

Čtěte také na blogu: Používání fotografických filtrů v praxi

Základem je však pracovat efektivně s clonou, většina objektivů vinětuje nejvíc při plně otevřené cloně, zacloněním se efekt velmi slušně snižuje. Většinou platí, že minimální vinětace, nejlepší kresby i nejvyšší ostrosti dosahuje objektiv na třetí nejnižší cloně. Např. klasický základní objektiv 50 mm F1,8 bude mít velmi pravděpodobně nejlepší výsledek na clonu F5,6 (protože pořadí celých clonových čísel je 2 – 2,8 – 4 – 5,6 atd.). Říká se tomu „sweet spot objektivu“.

Teoretický předpoklad, že se jedná o třetí clonu však nemusí platit u všech objektivů. Nejlépe „sweet spot“ vašeho objektivu zjistíte praktickou zkouškou. Nafoťte postupně ze stativu statický objekt s množstvím jemných, kontrastních detailů na všechny dostupné clony a vyberte ten nejlepší snímek.

Kreativní využití vinětace

Vinětace zdůrazňuje objekty uprostřed snímku a pomáhá soustředit pozornost na hlavní objekt. Vzniká jakoby tunelový efekt, kdy jsou potlačeny objekty na periferii záběru a nepřitahují tolik pozornosti. Známé jsou zejména černobílé, portrétní fotografie s tímto výrazným efektem. Pro dosažení nápadné vinětace se využívají objektivy, které jsou touto vlastností známé nebo se přidávají speciální filtry. V poslední době, kdy výrobci chrlí téměř dokonalé objektivy s perfektní optickou stavbou a precizní korekcí optických vad, se stále častěji vinětace dodává až v postprodukci.

Tuto možnost nabízí vlastně všechny fotografické editory a hlavní výhodou je, že tak máte k dispozici dokonalé snímky, jaké moderní technika produkuje i jejich upravené, v našem případě vinětované kopie. Vinětace lze samozřejmě využít i v produktové fotografii, architektuře a krajinářské fotografii. Stejně jako další nápadné grafické styly, tak i vinětace podléhá jistým módním vlivům a její oblíbenost se v pravidelných cyklech vrací a dostává do módy.

Eliminace tmavých rohů ve fotoaparátu

Dobrá rada zní takto: pořizujte fotografie v maximální možné kvalitě. Využijte vynikající vlastnosti současné techniky i vlastní řemeslné dovednosti k tomu, aby vaše snímky byly co nejvíce dokonalé. Z ostrých, kontrastních a správně exponovaných snímků, s přeným barevným podáním, vysokou rozlišovací schopností, perfektní kresbou a dokonalou gradací vytvoříte v postprodukci vlastně cokoli. Od převodu do černobílé škály po všechny možné obrazové manipulace, včetně vinětace.

Neostré a vinětované fotografie se zachraňují velmi složitě, a nakonec budete muset tvrdit, že jste to takhle „umělecky“ chtěli. Digitální fotoaparáty nabízí sofistikované softwarové možnosti, jak tuto optickou vadu korigovat již při snímání. Tyto programy pracují velmi efektivně a využívají mimo jiné znalost, jakési zmapování, obrazových vlastností konkrétních objektivů. Při jejich výměně se tak celý systém přizpůsobí danému modelu objektivu, zvolené cloně i zaostřené vzdálenosti.

V menu fotografování např. u fotoaparátů Nikon se položka jmenuje Kontrola vinětace, ze tří možností doporučuji – dle vlastní zkušenosti – nastavení Normal (tj. střední hodnota). Podobná řešení nabízí všichni výrobci na trhu a funkčnost těchto aplikací je velmi dobrá. Funkci lze pochopitelně i vypnout, případně si její efekt jednoduše zkontrolujte. Např. při snímání do formátů JPEG + RAW, bude v JPEG souborech tento zásah viditelný a v RAW souborech ne. Výsledky si srovnejte ve vašem grafické programu na velkém monitoru počítače.

Pozor na přemíru efektní vinětace

Se záměrnou vinětací doporučujeme šetřit a chovat se k ní jako k silně aromatickému koření při přípravě jídel. Špetka podpoří chuť a zaujme, velké množství nebo příliš časté použití přehlušuje ostatní vjemy a kvality. Stejně tak vinětace může být zajímavým zpestřením např. portrétního portfolia. Používal bych ho jenom málo, aby nevzniklo nepříjemné klišé.

Dokonce bych se přimlouval za využití třeba jenom v jednom projektu, jako jedno z jednotících vizuálních pojítek a příště raději volil zase jiné obrazové prostředky. Už jenom proto, abych se u publika, případně zákazníků, nezařadil do škatulky „to je ten fotograf s vinětací“. Prostě i zde platí to staré, známé, že všeho moc škodí. Dobré světlo přeje Michael Mike Jurák.

Článek s fotografiemi pro vás připravil MICHAEL JURÁK (produktový specialista a expert na fototechniku)

Kromě milovaného fotografování mám rád přírodu, hory, lesy, rybaření. Přes léto jezdím nejraději na horském kole a v zimě na snowboardu, rád se i projedu na motorce. Focení není pro mě jen koníček, ale dá se říci posedlost.