CEWE FOTOLAB

Velikost snímače a crop faktor při výběru fototechniky

Velikost snímače fotoaparátu ovlivňuje jeho obrazový potenciál, možnosti konstrukce a velikosti fotoaparátů-objektivů, včetně jejich využití. Zejména u systémových fotoaparátů (CSCDSLR) musíte brát velikost snímače velmi vážně, protože ovlivní mnoho aspektů, včetně zatížení vašeho rozpočtu.

Je větší snímač lepší volba?

Teoreticky platí, že čím větší snímač, tím vyšší obrazová kvalita. Velký snímač nasbírá, díky velké ploše, více světla. Odstup signálu od šumu je větší než u menších snímačů. V praxi to úplně neplatí. Záleží na technologii snímače (CCD, CMOS, BSI-CMOS, X-Trans, Foveon), jeho rozlišení (velikosti pixelů), zesílení signálu, převodu analogového signálu na digitální, výpočetním výkonu procesorů, softwaru pro zpracování obrazu. Za dobrých světelných podmínek poskytují standardně dobrou obrazovou kvalitu i menší snímače. Rozdíly se ukáží za špatných světelných podmínek, resp. při vyšších hodnotách ISO.

Dynamický rozsah, šum, zpracování barev

Z hlediska obrazové kvality je třeba porovnávat konkrétní snímače a nezobecňovat. Laboratoř DXOmark se zabývá testováním snímačů, přičemž porovnává barevnou hloubku, dynamický rozsah a citlivost. V žebříčku si můžete ověřit, že stejně velké snímače mají rozdílné hodnoty měřených parametrů.

Každý snímač je jiný. V laboratoři DXOmark měří vlastnosti snímačů fotoaparátů i mobilů.

Nezapomínejte, že technika se neustále vyvíjí. Dnešní menší snímače se vyrovnají těm větším, které přišly na trh před několika lety. Podle žebříčku DXOmark má nejlepší APS-C snímač Nikon D7200, který má stejné skóre jako plnoformátová Canon EOS 5DS. Micro 4/3 Olympus OM-D E-M1 Mark II má jen o bod horší skóre než Canon EOS 5D Mark III. Je ale pravdou, že středoformátové a plnoformátové snímače žebříčku dominují.

V mobilech do zpracování obrazu vstupuje umělá inteligence využívající vysoký výpočetní výkon, která dokáže velmi dobře kompenzovat handicap malých snímačů.

TIP: Velký přehled krytů na mobil + jak originální kryt vytvořit

Dynamický rozsah

Určuje rozsah jasů od nejtemnějších po nejsvětlejší, jež je snímač schopen zaznamenat. Vyjadřuje se v EV (expozičních hodnotách; velmi slušné hodnoty jsou 14 EV+). Čím širší je dynamický rozsah čipu, tím jsou lépe prokresleny nejjasnější a nejtmavší odstíny. Snímač s velkým DR umožňuje při postprocesing účinněji pracovat s expozicí, světly a stíny.

Velký dynamický rozsah snímače umožňuje zachytit širokou škálu jasů.

Šum

Digitální šum se na fotografiích objevuje při použití vyšší citlivosti ISO. Čím vyšší ISO, tím větší míra šumu na fotografii. Nad určitou hodnotu je šumu více než obrazových informací. Mezní hodnota záleží na konkrétním snímači. Šum posuzujeme individuálně, i vzhledem k cílovému účelu použití fotografie (velkoformátový tisk vs webové užití). Každá hodnota má svou hranici přijatelnosti. Šum lze s pomocí softwaru do určité míry potlačit. I s tím byste měli počítat.

ISO 6400 není pro středoformátový snímač Fujifilmu GFX 50S žádný problém.

Barvy

Zejména pro profesionály a náročnější fotoamatéry je důležité, jak snímač pracuje s barvami, resp. jejich věrností, podáním barev, barevnou hloubkou. Při úpravách je to častokrát důležitější, než míra šumu, kterou produkuje snímač při citlivosti, jež nikdy reálně nepoužijete.

Paradoxně jsou barvy a barevná hloubka velmi důležité v ČB fotografii.

Rozlišení – je alfou a omegou?

Rozlišení snímače určuje, jak velkou fotografii lze vytisknout, nebo prezentovat na monitoru určité velikosti a rozlišení, aby dosahovala námi požadovaných kvalit. 4K monitor nebo televizor má rozlišení okolo 8 Mpx. Dostatečně velké rozlišení mají téměř všechny dnes používané snímače. U větších snímačů je jednodušší zvyšovat rozlišení, mají na to velkou plochu, pixely disponují takovou velikostí, aby byly dostatečně citlivé na světlo a neprodukovali mnoho šumu. Aktuálně mají středoformátové přístroje rozlišení i přes 100 Mpx, plnoformátové přes 60 Mpx, APS-C přes 30 Mpx, Micro 4/3 přes 20 Mpx a 1 „také okolo 20 Mpx. V mobilech najdeme malé snímače s rozlišením i přes 100 Mpx, ty ale využívají sdružování pixelů do čtveřic, výsledné rozlišení je tak čtvrtinové.

Pokud potřebujete tisknout špičkové velkoformátové fotografie, mají středoformátové a plnoformátové fotoaparáty největší potenciál. Díky programům na extrapolaci a technice hi-res shot umíme získat fotografie s vysokým rozlišením i se snímačem s průměrným rozlišením.

Z vlastní zkušenosti mohu říct, že amatérským fotografům postačuje rozlišení snímače okolo 16 až 20 Mpx. Je dostatečný i pro tisk fotografii větších než metr na delší straně. Důležitá je technická kvalita zdrojové fotografie.

Standard určuje konkrétní uživatel

Je pravdou, že obecně mají větší snímače lepší obrazový potenciál, než ty menší. V praxi záleží na individuálních potřebách každého uživatele. Nepotřebujete nutně fotoaparát s největším a nejlepším snímačem. Mnozí si ho nemohou ani dovolit. Potřebujete dostatečně dobrý standard, který vám umožní kvalitně fotografovat to, co chcete vy osobně – což často zvládnou i fotoaparáty s menším snímačem.

Nezapomeňte, že standard určuje konkrétní uživatel. Jen on ví, jaká kvalita jej naplňuje.

Crop faktor a vliv na úhel záběru

Velikost snímače neovlivňuje jen teoretický obrazový potenciál fotoaparátu. Ovlivňuje práci s hloubkou ostrosti, úhel záběru, měřítko zvětšení. Ovlivňuje i možnosti návrhu velikosti fotoaparátů, objektivů a příslušenství. Proto problematiku velikosti snímače je třeba brát komplexně. Při porovnávání velikosti snímačů se často setkáváme s pojmem „crop faktor“ nebo „faktor ořezu“. Podívejme se na to, co vše ovlivňuje.

S příchodem digitálů se objevilo několik různých formátů snímačů a bylo zapotřebí je s něčím porovnávat. V minulosti byl nejrozšířenější 35 mm film, tzv. kinofilm a právě ten se stal srovnávacím etalonem.

Plnoformátový snímač má velikost kinofilmového políčka. To je výhoda pro ty, co mají zkušenost s fotografováním na 35 mm film. U objektivů, jejich ohniskové délce a úhlu záběru se pro ně nic nemění. Odlišné je to u menších nebo větších snímačů. Abychom je uměli navzájem porovnávat, nejen podle fyzické velikosti, a porovnávat je s 35mm standardem, zavedl se pojem faktor ořezu (crop).

Označení crop faktor je do velké míry nešťastný, protože se při fotografování nic „neřeže“. U jiných snímačů, než plnoformátových, je při stejné ohniskové délce objektivu, odlišný úhel záběru. Faktor ořezu primárně používáme proto, abychom mohli porovnávat a zjišťovat, jaký úhel záběru má konkrétní objektiv na fotoaparátu s danou velikostí snímače.

Pokud bychom stejný objektiv s určitou ohniskovou délkou použili na fotoaparátech s rozdílnou velikostí snímačů, dosáhli bychom rozdílné úhly záběru a tím i přiblížení. Jak vidíme v tomto případu, u fotoaparátů s menším snímačem dosáhneme lepší přiblížení.

Ekvivalent, výraz, který se k porovnávání hodí lépe, protože o to nám jde. Zjistit, co je ekvivalentem u fotoaparátů s různým snímačem a objektivů pro ně určených.

Crop faktor dostaneme porovnáním velikosti snímačů. Standardem / etalonem je 35 mm plnoformátová snímač (36×23,9 mm), proto mu přísluší faktor ořezu 1x, čili nic nevypočítají. Crop faktor ostatních snímačů:

  • Střední formát: 43,8×32,9 mm, crop 0,79x
  • APS-C: 27,9×18,6 mm, crop 1,5x (22,2×14,8 mm, crop 1,6x u Canonu)
  • Micro 4/3: 17,3×13 mm, crop 2x
  • 1 „: 2,7x – 13,2×8,8 mm, crop 2,7x

V tabulce najdete ohniskové vzdálenosti objektivů, pro jednotlivé velikosti snímačů, které mají stejný úhel záběru. Uvedené ohniskové délky mohou být orientační.

Typ objektivu a snímače Střední
formát
Full Frame
35 mm
APS-C snímač
(crop 1,5)
Micro 4/3 1” snímač
Rybí oko - 14 mm 10,5 8 mm
Superširokouhlý - 20 mm 12 mm 10 mm 7,5 mm
Širokouhlý 23 mm 28 mm 18 mm 14mm 10,5 mm
Základní 40 mm 50 mm 35 mm 17 mm 12,8 mm
Krátký
teleobjektiv
67 mm 85 mm 50 mm 25 mm 18,8 mm
Teleobjektiv 158 mm 200 mm 135 mm 100 mm 75 mm
Super-
teleobjektiv
316 mm 400 mm 250 mm 200 mm 150 mm

Vliv na hloubku ostrosti

Crop faktor se využívá při srovnání rozsahu hloubky ostrosti. Při stejné cloně a stejném úhlu záběru, má fotoaparát s menším snímačem větší hloubku ostrosti jak ten s větším. Při APS-C je to 1,5x a při M/43 až 2x větší hloubka ostrosti, jako u Full Frame. V praxi u menších snímačů lze dosáhnout větší hloubku ostrosti. Na druhou stranu obtížněji malou hloubku ostrosti. Chcete-li při portrétu minimální hloubku ostrosti, je větší snímač výhodou.

Velkou hloubku ostrosti snadněji dosáhnete s fotoaparátem s menším snímačem.

 

Plnoformátový systém má největší potenciál pro práci s malou hloubkou ostrosti.

Vliv na měřítko zvětšení

Crop faktor můžeme použít při výpočtu ekvivalentního měřítka zvětšení. Jako příklad si můžeme vzít makroobjektiv s měřítkem zvětšení 1:1. Pokud ho použijeme na fotoaparátu se snímačem M43, který má faktor ořezu 2x, tak ekvivalentní měřítko zvětšení je 2:1. To je v případě makrofotografie výhoda. S M43 fotoaparátem dokážeme zachytit větší detail. Menší snímač je v makrofotografii výhodou.

Fotoaparáty s menším snímačem jsou vhodnější pro snímání detailů.

Vliv na světelnost

Na internetu se setkáte s tím, že někteří „odborníci“ přepočítávají i světelnost objektivu. Například, že světelnost M43 objektivu 25mm f/1,8 je ve skutečnosti f/3,6. To není pravda. Světelnost je dána fyzickou konstrukcí. Důkazem je, že při stejných světelných podmínkách vám vychází stejná expozice u rozdílných systémů, pokud jsou parametry clony, citlivosti a času stejné. Světelnost objektivů nedopočítávají!

Snímač a velikost fototechniky

Někdy vám může být úplně jedno, jaký faktor ořezu má snímač ve fotoaparátu. Nemusíte nutně porovnávat přístroje s různými snímači. Víte jak velký snímač má váš telefon? Potřebujete vědět jen, jaký má úhel záběru.

Profesionál používající vysokosvětelné teleobjektivy a často pracující za špatných světelných podmínek, potřebuje profesionální fotoaparát s velkým snímačem a výbornou ergonomií. Hobby fotograf uvítá spíše  něco malé-zábavné do kapsy. Který z nich je lepší? Oba jsou výborné, ale pro různé použití.

 

600 mm superteleobjektiv Nikon má na plnofomátovém fotoaparátu stejný úhel záběru / přiblížení než 300 mm objektiv Olympus na Micro 4/3 fotoaparátu. Ten je na obrázku navíc se sluneční clonou. Rozdíl ve velikosti, hmotnosti i ceně je obrovský. Řešení od Olympusu není lepší, ale dostupnější a snadněji použitelné. Berte proto systémy s menším snímačem jako alternativu a ne jako přímou konkurenci.

Ani zde není všechno černobílé. Full Frame fotoaparát může být poměrně malý a M43 velký přístroj. Platí to i pro objektivy různých systémů. Fotoaparáty se stejně velkým snímačem mohou být rozdílně velké. Velikost objektivů ovlivňuje jejich světelnost, ohnisková délka, ale i optická konstrukce, využití speciálních čoček.

Plnoformátový fotoaparát nemusí být nutně velký. Sony A7C.

Snímače v praxi

Méně než palcový snímač (1″)

Snímače menší než 1″ se používají v telefonech a běžných kompaktních fotoaparátech. V nejlepších telefonech se jejich nedostatky kompenzují s pomocí software technologie využívající vysoký výpočetní výkon a sériové snímání. Kompaktní fotoaparát s menším než 1 „snímačem patří do kategorie spotřebitelských a jsou téměř převálcovány telefony. V této kategorii dávají největší smysl odolné outdoorové fotoaparáty.

Telefony kompenzují malou velikost snímače pokročilým zpracováním obrazu. Dokáží i napodobit bokeh.

 

Outdorové kompakty jsou asi jediné kompakty s malým snímačem, které ještě dávají smysl. Olympus Tough TG-6.

Palcový snímač (1″)

Snímač používán především u pokročilých kompaktů a ultrazoomů pro náročnější hobby fotografy. Nikon měl kdysi v nabídce 1” bezzrcadlovky, ale ukázalo se, že 1″ snímač je pro systémové fotoaparáty malý. Byl to příliš velký kompromis. 1” snímač je nejoblíbenější u kompaktů, které se využívají jako kvalitní obrazový zápisník, pro každodenní nošení, dovolené, turistiku.

Sony RX100 VII je velmi populární kompakt s 1” snímačem.

Micro 4/3

Tento snímač je používaný u některých bezzrcadlovek a videokamer. Nejmenší ze snímačů používaných v systémových fotoaparátech, především značek Olympus a Panasonic. Jejich technika je určena těm, kteří vyžadují lehkou a kompaktní fototechniku, ale s dostatečně vysokým obrazovým potenciálem i pro náročnější využití.
Micro 4/3 fotoaparáty jsou vhodné pro každodenní nošení, cestování, turistiku, wildlife, makro, street foto.

V nabídce Micro 4/3 systému najdete nejlehčí a nejmenší techniku ​​pro wildlife. Plně využívá crop faktor 2x a špičkovou stabilizaci obrazu.

 

Panasonic LX100 II je jediný kompakt s Micro 4/3 snímačem.

APS-C

Nejrozšířenější amatérský standard, cenově velmi dostupná technika v poměru cena-kvalita. Výhody crop faktoru se často využívají při focení s teleobjektivy. U Canonu, Nikonu a Sony možnost přechodu na plný formát. Fujifilm používá APS-C snímač i u profesionálních fotoaparátů.

S APS-C fotoaparáty zvládnete nafotit kvalitně prakticky všechny žánry, i na profesionální úrovni. Mají ale o něco menší potenciál v portrétní fotografii a při fotografování za nejhorších světelných podmínek, ve srovnání s většími čipy.

Na snímači APS-C vystavěl svůj systém Fujifilm. Díky vlastnímu snímači typu X-Trans umí nabídnout i profesionální fotoaparáty, obrazově srovnatelné s plným formátem.

 

Fujifilm X100V je populární profesionální kompakt s APS-C snímačem.

Plný formát (Full Frame)

Profesionální standard, teoreticky největší potenciál z hlediska systémových možností. Stále více se rozšiřuje i nabídka amatérské techniky v této kategorii. Využití nejvyššího obrazového potenciálu je podmíněno precizním přístupem k fotografování a vlastnictvím špičkových objektivů.
Neexistuje žánr nebo motiv, který by FF fotoaparáty nezvládli. Největší potenciál pro práci s malou hloubkou ostrosti mají právě plnoformátové fotoaparáty. Výborně zvládají fotografování za špatných světelných podmínek.

Full Frame ftotechnika je standardem pro profesionály
Leica Q2 je špičkový kompaktní fotoaparát s plnoformátovým snímačem.

Střední formát (MF)

Díky Fujifilmu jsou dnes relativně cenově dostupné i fotoaparáty se středoformátovým snímačem. Obrazový potenciál je skutečně nejlepší. Středoformátové fotoaparáty a objektivy jsou ale větší, těžší, pomalejší a méně univerzální. Pro většinu aplikaci je vhodnější plnoformátový systém. Díky Fujifilmu se blíží možnostem plného formátu. Středoformátový systém si vybírají profesionálové, kteří ho skutečně i využijí při focení náročných zakázek z oblasti módy, produktové fotografie, fotografie krajiny a architektury.

Střední formát je primárně určen pro ty nejnáročnější, ale není tak univerzální jako systémy postavené na menších snímačích. Hasselblax X1D je výsledkem snahy přiblížit středoformátové fotoaparáty plnoformátovým.

Závěrečné shrnutí

Neberte systémy a přístroje s různou velikostí snímače jako konkurenci. Navzájem se doplňují. Uživatel má širší výběr a může si vybrat techniku, která nejlépe vyhovuje jeho potřebám.

Karol Srnec

Som fotograf, editor a lektor na voľnej nohe. Mám viac ako 25 ročné skúsenosti s fotografovaním. Pracoval som ako počítačový grafik, predajca fototechniky a odborný redaktor internetového portálu o fotografovani.

komentářů

Napsat komentář: Kropáček Zrušít odpověď

  • Crop faktor můžeme použít při výpočtu ekvivalentního měřítka zvětšení. Jako příklad si můžeme vzít makroobjektiv s měřítkem zvětšení 1:1. Pokud ho použijeme na fotoaparátu se snímačem M43, který má faktor ořezu 2x, tak ekvivalentní měřítko zvětšení je 2:1. To je v případě makrofotografie výhoda. S M43 fotoaparátem dokážeme zachytit větší detail. Menší snímač je v makrofotografii výhodou.

    ….. To je trochu zavádějící. Pokud se budeme držet poučky, že 1:1 znamená, že brouček o velikosti 1 cm bude na plnoformátovém snímači zobrazen ve velikosti 1 cm, potom skutečně bude na snímači s crop faktorem 2 velký na snímači 2cm, pokud nezměníme vzdálenost od broučka, protože se opět mění jen úhel záběru. Plnoformátové snímače ovšem mívají větší rozlišení na snímače s crop faktorem 2, takže stejného výsledku můžeme dosáhnout u plnoformátového snímače ořezem a v obou případech můžeme získat fotografii se stejným počtem bodů. Výhodu vidím spíše v tom, že u snímače s crop faktorem mohu stejný poměr zvětšení docílit z větší vzdálenosti – a s tím se zvětší hloubka ostrosti, což je u makra většinou žádoucí a současně zvětšením vzdálenosti dochází k menšímu plašení hmyzu.

    • Ako pisem, celkovo je porovnavanie snimacov a to, ako ovplyvnuju fotenie komplikovane. Suhlasim, ze ak sa striktne drzime poucky o mierke zvacsenia, tak plati 1:1 a velkost snimaca. Tuto poucku sa moze naucit kazdy. Dolezitejsie v praxi je, co to pre uzivatela znamena. Ak chceme ukazat rozdiely musime pouzivat slovicko ekvivalent. A tu je skutocne makro 1:1 u M43 ekvivalentom makra 2:1 u FF, alebo n aopak nafotime u M43 o polovicu mensieho chrobacika na cele policko.

      Ak budem niekedy pisat specialny clanok o makre a mierke zvacsenia, budem sa presnejsie drzat definicie. I ked aj tam bude nutne spomenut ekvivalentnu mierku zvacsenia.

  • Zajímavý článek, který mi potvrdil užití mých aparátů. Full frame na portréty, hlavně v místnosti a 4/3 na výlety a makro venku. C.Haškovec

    • Zde se s Vámi maximálně shoduji: FF beru třeba na focení svateb, M43 na výlety do přírody a focení od makro detailu až po krajinné celky. Dobré světlo přeji, VF.

Sledujte nás

Odběr novinek

* povinné pole

Anketa

Čím fotíte nejraději?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Facebook

Instagram

Instagram has returned empty data. Please authorize your Instagram account in the plugin settings .

Měsíčník FOTOLAB

Akční leták