CEWE Fotolab

Jsou bezzrcadlovky chytřejší než DSLR? 2. díl

V prvním díle této minisérie jsme si na otázku z titulky už samozřejmě odpověděli. Konstrukce bezzrcadlovek dává výrobcům mnohem větší flexibilitu v možnostech automatického ostření, využití potenciálu použitého snímače i v navýšení rychlosti práce s fotoaparátem. Nebudeme proto chodit kolem horké kaše a rovnou si řekneme, jaké další výhody mají CSC fotoaparáty oproti klasickým zrcadlovkám. 

Elektronický hledáček (EVF)

Jedním z největších rozdílů mezi zrcadlovkami (DSLR) a bezzrcadlovkami (CSC) je provedení hledáčku. Zrcadlovky mají optický hledáček, ve kterém vidíte obraz z objektivu promítaný soustavou zrcadel. Ten samozřejmě vidíte i v bezzrcadlovce, nejedná se ovšem o obraz přímo z objektivu. V hledáčku se totiž zobrazuje obraz, o který se postaral procesor fotoaparátů společně se snímačem.

Toto má spousty výhod. V elektronickém hledáčku vidíte vždy fotografii takovou, jak bude vypadat po stisku spouště. Veškerá nastavení barevných profilů, korekce expozice nebo obecně všech vašich nastavení expozičního času nebo clony máte pod kontrolou ještě předtím, než pořídíte fotografii. Pokud ještě nevíte, jak tyto parametry nastavit, přečtěte si článek „Jak nastavit fotoaparát krok za krokem“ a potom se vraťte zpět!

Elektronické hledáčky mají navíc prostor k dalšímu zlepšování. Ty dobré a velké optické hledáčky v opravdu drahých zrcadlovkách jsou skvělé, ale pokrok nejde zastavit, elektronické hledáčky jsou jednoduše lepší – EVF nemusí narážet na limity relativně primitivní technologie typu „pošlu obraz z objektivu do hledáčku pomocí soustavy zrcátek“. U optického hledáčku zrcadlovek se při stisku spouště musí zvednout mechanismus zrcátka a závěrky. Vzniká tím tzv. blackout, tedy moment, kdy nevidíte žádný obraz a pohyb subjektu musíte odhadovat. Obecně platí pravidlo, že čím výkonnější (a dražší) přístroj máte, tím kratší blackout. Elektronické hledáčky toto postupně řeší i v dostupných fotoaparátech pro začátečníky, všechno co potřebují je výpočetní výkon procesoru.

Samozřejmostí u elektronických hledáčků je 100% zobrazení snímaného obrazu, což velmi pomůže ve fotografii architektury, krajiny nebo produktu. Optické hledáčky zrcadlovek totiž zobrazují běžně zhruba 98% scény. To se může zdát jako malý rozdíl, realita je ovšem jinde a komponování obrazu s elektronickým hledáčkem je snazší.

Čtěte také na blogu: „Produktová fotografie – tipy a doporučení“

Odpůrci elektronických hledáčků (nebo příznivci optických hledáčků?) mohou namítnout, že obraz vypadá uměle, že jim jenom „svítí nějaký displej do oka“ apod. I to je dnes pouze zažitý omyl. Výrobci naopak do svých přístrojů začínají instalovat světelné senzory, které vyrovnávají úroveň okolního světla s jasem hledáčku. Rozlišení těch nejlepších hledáčků navíc dosahuje takových hodnot, kdy jednotlivé pixely nemáte šanci vidět.

Elektronický hledáček má ještě jednu výhodu, která vás na první pohled nenapadne. Nemusí být totiž umístěny v rovině s objektivem. Setkáte se s přístroji v tzv. rangefinder stylu. Nejpopulárnější je aktuálně Fujifilm X-Pro3, u kterého je hledáček umístěn v rohu fotoaparátu. Dalším oblíbeným zástupcem rangefinder-like kategorie jsou APS-C bezzrcadlovky Sony.

Hledáček Sony
Hledáček fotoaparátu Sony Alpha 1 má přes 9 milionů pixelů. Jeho obraz je tak jemný, že proti jeho kvalitě nemohou nic namítat ani ti největší odpůrci elektronických hledáčků. Fotoaparát má navíc rychlý procesor, který se společně s vrstveným snímačem postará o nulový blackout – tím překonává i ty nejlepší zrcadlovky.

Čtěte také na blogu: „Proč je důležitá velikost snímače fotoaparátu“

Asistenti při fotografování

Jak jsme si řekli výše, optické hledáčky dokážou zobrazit neupravený obraz z objektivu. Možnosti zobrazení dalších informací jsou ovšem u optických hledáčků velmi limitované. Samozřejmě dokážou zobrazit mřížku pro lepší kompozici nebo informace o nastaveném času a cloně, bohužel tímto jejich schopnosti končí a elektronické hledáčky zde přebírají otěže. 

EVF umí zobrazit živé informace. Konkrétně se bavíme o histogramu, zebře při natáčení videí, vodováze, úrovních zvuku z mikrofonu atd. Další vychytávkou jsou asistenti pro manuální ostření. Určitě jste se mohli setkat s pojmem „focus peaking“. Displej i elektronický hledáček dokáže bez prodlevy zvýraznit hrany ručně zaostřených objektů – nic z toho optický hledáček nedokáže.


Focus peaking
Focus peaking je funkce barevného zvýraznění zaostřených hran. Je to vynikající pomůcka při manuálním zaostřování.

Nepřesné ostření? Pro CSC žádný problém.

Moc uživatelů toto neví, ale o ostření se u zrcadlovek stará nejčastěji separátní čip, umístěný v dolní části šachty pro snímač. Informace do něj se posílá pomocí zrcátka a žádá si proto dokonalou souhru mezi optikou objektivu a soustavou zrcátek ve fotoaparátu. V tomto mechanismu není žádný prostor pro tolerance a každý mikrometr rozdílu oproti správnému nastavení se projeví na chybné funkci ostření.

Tento problém se vůbec netýká bezzrcadlovek. Jejich systém ostření je součástí snímače a díky minimu pohyblivých částí je obraz z objektivu vždy naprosto přesně promítán na plochu snímače. Přesnost ostření CSC přístrojů využijete při fotografování absolutně všech fotografických žánrů.

Rychlé sériové snímaní

Sériové snímání zrcadlovek je závislé na mnoha faktorech. Vezmeme to z opačného konce a jako první se podíváme na bezzrcadlovky. Ty jsou vybaveny snímačem, který se postará o ideální zachycení fotografie. To má na starost závěrka, která doslova zakryje a odkryje snímač v momentě stisku spouště – a tím to končí, nic víc není potřeba.

Zrcadlovka je v tomto mnohem komplikovanější. Máme zde snímač a závěrku, to je jasné, k tomu se ale přidává mechanismus sklopného zrcátka, který se navíc musí starat, jak už po přečtení předchozích řádků víte, o informace pro čip, který má na starost ostření. Zní to komplikovaně? Taky že ano. Místo jednoho pohyblivého prvku zde najednou máme hned několik na sobě závislých pohyblivých částí, které musí fungovat v naprostém souladu. 

Toto zjednodušení konstrukce umožňuje CSC fotoaparátům dosahovat vysoké rychlosti sekvenčního snímání, a rychlá fotografie přestala být doménou těch nejdražších zrcadlovek.


Sekvenční snímání
Špičkové bezzrcadlovky zvládají 20 až 60 snímků za sekundu.

Stabilizace i bez stabilizace?

Tzv. IBIS, tedy „in-body image stabilization“ je funkce, která je konstrukčně velmi náročná pro nasazení v zrcadlovkách. Pro CSC fotoaparáty naopak začíná být stabilizace zabudovaná v těle standardem. Není potřeba hlubšího vysvětlování – to, co bylo doposud na bedrech objektivů, přebírají samotná těla fotoaparátů. 

Stabilizace v těle má ještě dvě výhody. Ta první platí pro všechny fotoaparáty s IBIS – stabilizované budou všechny objektivy, například i ty staré manuální, které nasadíte přes adaptér. Druhá výhoda je potom ta, že některé přístroje dokážou kombinovat stabilizaci v objektivu s tou v těle. Udržíte tak z ruky časy, které by byly před pár lety nemyslitelné.


Dlouhá expozice
Expozice 2,5 sekundy z ruky při ISO 64. Stabilizace obrazu v CSC fotoaparátech je na úplně jiné úrovni než v klasických zrcadlovkách.

Na závěr

V bezzrcadlovkách je budoucnost. Mohli bychom určitě říci, že je technologie zrcadlovek ověřená léty praxe a také že je. To ale nic nezmění na tom, že zrcadlovky začaly narážet na své limity. Systémové kompakty (CSC) už nejsou pouhou alternativou, naopak, přebírají otěže zavedeného standardu.

Karol Srnec

Som fotograf, editor a lektor na voľnej nohe. Mám viac ako 25 ročné skúsenosti s fotografovaním. Pracoval som ako počítačový grafik, predajca fototechniky a odborný redaktor internetového portálu o fotografovani.

komentářů

  • Ehm, pardon, ale větu: … „Rozlišení těch nejlepších hledáčků navíc dosahuje takových hodnot, kterým se o 4K televizích v obývacích pokojích může pouze zdát..- “ bych opravil. Je to totiž nesmysl. Rozlišení 4K (v TV, videu) je uváděno vždy v celých RGB pixelech, tzn. 3840 x 2160 pixelů. Zatímco rozlišení EVF hledáčků se uvádí v jednotlivých bodech (R+G+B). V současnosti ty nejlepší EVF mají např. 5,76 mil. bodů (Canon R6, Panasonic S1), tzn. pro rozlišení v pixelech je to třeba vydělit třemi, takže skutečné rozlišení hledáčku v pixelech je tedy 1600 x 1200 px, což je zhruba rozlišení full HD.
    Jinak pro pořádek by také stálo za to uvést negativa EVF, zpoždění, spotřeba či mizerný dynamický rozsah zobrazovaného JPG náhledu.
    A to že všechny EVF „řeší“ (=nemají) blackout je také nesmysl. Viz např. https://youtu.be/EmwIt68KKb0

    • Ohledně rozlišení máte samozřejmě pravdu, při psaní článku jsem měl na mysli velikost jednotlivých pixelů a větu formuloval špatně. Moc děkuji za upozornění, informaci jsem opravil.

      Děkuji za ostatní postřehy, nemohu s nimi ovšem úplně souhlasit. Novější fotoaparáty opravdu postupně řeší všechna zmíněná negativa a to nasazením vysokého výpočetního výkonu i v přístrojích které se nepohybují ve statisícových částkách. EVF v tomto mají navíc další prostor se zlepšovat, optické hledáčky už tento prostor bohužel nemají. Video, které porovnává dva přístroje, je důkazem toho, kam dnešní CSC pokročily. Sony A6300 je fotoaparát z roku 2016, který opravdu ještě neměl tak rychlý senzor.

      Mizerný dynamický rozsah, zpoždění či nedostatečná obnovovací frekvence jsou také věcí z dob minulých. Vyšší spotřeba EVF je samozřejmostí, zrcadlovky díky své pasivitě opravdu vydrží déle. Podle mě ovšem pozitiva převažují a na náhradní akumulátor si v brašně najdu místo vždycky.

      Pěkný den
      Stanislav Mach

      • Sony A6300 se stále nabízí a navíc za nemalý peníz. V článku se jinak píše o „dostupných fotoaparátech pro začátečníky“, takže který tedy takovýto současný nejnovější model fotoaparátu s EVF má rychlý senzor, výkonný procesor, netrpí na blackout, zpoždění apod.?

        • Dobrý den,

          ano nabízí se a je velmi oblíbený mezi filmaři. A přesně o to jde – pokud se podíváte na aktuální nabídku dostupných zrcadlovek do 25 000 Kč, zjistíte, že v tuto chvíli již naprostá většina bezzrcadlovek používá větší EVF hledáčky s vysokým rozlišením, dobrou obnovovací frekvencí, rychlejším sekvenčním snímáním a kratším blackoutem. Blackout je samozřejmě stále přítomen, ale výrobcům se jej úspěšně daří s každým novým fotoaparátem zkracovat. Pokud chceme diskutovat o skutečně nulovém blackoutu, jsem si vědom, že musíme vstoupit do vod (drahých) top modelů Sony. To ale neznamená, že v dohledné době nebude tato technologie prostupovat i do dostupnějších přístrojů.

          Nechci tím absolutně tvrdit, že nemají optické hledáčky stále mají své výhody (srovnání DSLR a CSC jsme se už několikrát věnovali na blogu), a i já rád sáhnu po klasické zrcadlovce vyšší kategorie. Když ale například porovnám ten, který aktuálně najdu fotoaparátu Nikon D5600 a srovnám jej s EVF fotoaparátu Fujifilm X-T30 (II), budu preferovat hledáček elektronický, který je navíc spojený s řadou dalších výhod.

          Pěkný den
          Stanislav Mach

          • Bezzrcadlovky do 25tis. bohužel nedisponují EVF s vysokým rozlišením, ale nabízí „jen“ rozlišení 2,36 mil. bodů = 1024*768 px, což je to nejnižší, které je běžné na trhu během několika posledních let. Rastr tam vidět jde.
            Srovnání Fuji X-T30 s D5600 trochu nesedí, hlavně cenově. D5600 v zákl.setech vč. objektivu se dá pořídit v cenách 18500-24500,- (18-55, 18-140, 18-55+70-300), zatímco X-T30 je od 25000 až do 33000 (15-45, 18-55) navíc nejlevnější teleobjektiv je za dalších cca 22tis.
            Takže v článku jsou sice vypíchnuty ty nejskvělejší výhody CSC či jejich EVF, ale v praxi se pak ukáže, že to platí pouze pro TOP přístroje a realita je někde úplně jinde.

          • Dobrý den,

            rozlišení 2,36MPix považuji v kategorii dostupných přístrojů při daném zvětšení za vysoké, protože je vidět rastr pouze tehdy, když se na něj člověk doopravdy zaměří. Pokud takový hledáček budete aktivně využívat v praxi, rozlišení vás rušit nebude a mnohem důležitější je jeho plynulost a odezva, například za špatného světla. Oproti tomu je hledáček základní zrcadlovky jako dívat se do klíčové dírky (s lehkou nadsázkou). Samozřejmě existují i velmi drahé fotoaparáty, kde je škoda, že výrobce použil EVF s rozlišením „pouze“ 2,36MPix a u těch už bych tak optimistický nebyl. Konkrétně mě napadá Panasonic S5 a Sony A7III. Jejich přednosti ale tkví v jiné oblasti a proto je rozmanitost trhu důležitá, pro někoho není EVF nebo optický hledáček podstatný vůbec – CSC dávají možnost volby.

            Srovnání mezi D5600 a X-T30 je naprosto v pořádku. Oba fotoaparáty spadají do stejné třídy a jsou určené pro nadšené pokročilé fotografy i začátečníky. Cenový rozdíl mezi základními sety je 3000 Kč. Pokud člověk vybírá nový fotoaparát, který si kupuje na minimálně několik let, musí někdy počítat s tím, že může pro získání kvalitnějšího produktu lehce překročit plánový rozpočet. Samozřejmě je nutné brát v potaz i investice do objektivů s ohledem na oblíbená ohniska i jejich samotnou kvalitu. Objektivy má konkrétně Fujifilm v nabídce jak levné, tak ty drahé, profesionální. A navíc teleobjektiv pro někoho vůbec nemusí být rozhodujícím faktorem.

            V článku není nikde specifikováno, že je zaměřen pouze na ty nejlevnější fotoaparáty, ale informuje o vlastnostech CSC v porovnání s DSLR napříč celou nabídkou trhu. Reálně by se mu dalo vytknout více věcí. Stabilizovaný snímač najdete v přístrojích Pentax, Nikon D850 umí sám opravit frontfocus a backfocus a pro rychlé sériové snímání zase může člověk pořídit Nikon D6. Pointa je v tom, že se všechny tyto vlastnosti postupně stávají nebo se staly díky CSC přístrojům jakýmsi standardem, který má navíc další prostor pro zlepšování a snižování ceny. Tak, jako to platí naprosto všude, pokud investujete více peněz, dostanete technicky dokonalejší produkt. Realita je taková, že fotografovat s dobrým základním CSC fotoaparátem je v tuto chvíli již lepší zkušeností, než fotografovat s levnou zrcadlovkou.

            Pěkný den
            Stanislav Mach

      • Když se zde stále trvá na srovnání 5 let staré low-endové zrcadlovky a 2 roky staré CSC střední třídy, s tím, že prý cenový rozdíl zákl. setů je pouhé 3 tis., tak zbývá podotknout, že to je pouze zde na fotolabu, přičemž set Fuji je tu skladově nedostupný… hmm. Jinde tam kde D5600 s cenami setů končí, tam XT-30 začíná. Jinak těm nejlevnějším seťákům o obou bych se vyhnul. A dobrá, když někdo nechce dlouhý zoom, tak co takový základní set s širokorozsahovým objektivem? Co Fuji nabídne třeba proti sestavě D5600 s 18-140 za 23 tis.? Nic! Vlastně ano, tělo za 18tis. + objektiv 18-135 za 22 tis. A nebo set s pevnou 50… u Fuji skoro o 50% dražší! Opravdu jsou zde opakovaně uváděny velmi špatné rady, srovnání i tipy pro začátečníky.

        • Dobrý den,

          pouze předkládám fakta a reflektuji aktuální nabídku trhu. Na uživatele fotoaparátů se dokonale hodí přísloví sto lidí, sto chutí. Pokud jsme se vám obsahem nebo tipy netrefili do vašich konkrétních představ, omlouváme se za to.

          Děkuji a pěkný den
          Stanislav Mach

Sledujte nás

Anketa

Čím fotíte nejraději?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Měsíčník FOTOLAB

Akční leták