V prvním díle jsme se věnovali historii fototechniky a hlavně současným retro fotoaparátům značky Nikon. Co nás čeká v díle druhém? Kromě fotoaparátů Olympus také nejzásadnější hráč na poli retro fotoaparátů – Fujifilm!
Retro z dílny Fujifilmu
Začneme rovnou tím nejlepším. Fotoaparáty Fujifilm už na první pohled dokonale hrají na nostalgickou notu. Tyto přístroje, kromě tvarů a barev, používají i retro ovládání. Čas, clonu a citlivost tak nastavujete vlastními, krásně zpracovanými kovovými kolečky a voliči. Hlavně u modelů vyšších řad pak najdete celou plejádu ovládacích prvků.
![X-T30 ovládání](https://www.fotolab.cz/blog/wp-content/uploads/2022/03/x-t30-ii-top-pohled.jpeg)
A jak se fotoaparáty Fujifilm ovládají? Na horní části přístroje najdete přímý volič času, na objektivu kolečko pro nastavení clony a na vyšších modelech i kolečko pro nastavení citlivosti ISO. Klasický volič režimů P, A, S a M byste hledali marně. Kromě vyznačených hodnot proto najdete na jednotlivých ovladačích i možnost vybrat „áčko“, tedy automatiku.
Chcete pracovat v režimu pririty clony? Nastavte volič času na „A“ a pomocí clonového kroužku na objektivu nastavujte clonu. Je libo programová automatika „P“, kdy se fotoaparát postará o většinu nastavení? Nastavte „A“ na objektivu i voliči clony. Můžete takto velmi rychle přehazovat mezi režimy priority, automatikou nebo plně manuálním nastavením.
![Fuji X100 stříbrný](https://www.fotolab.cz/blog/wp-content/uploads/2022/03/x100v-front-pohled.jpeg)
Ovládání je vlastně rychlé a promyšlené, má ale jednu chybičku, či spíše vlastnost, která někomu může a taky nemusí vadit. Všimněte si hodnot času na ovládacím kolečku. Máme vedle sebe 1/60s a 1/125s. Co když ale budu chtít posunout expozici o 1/3 EV, tedy z 1/60s na 1/80s?
Funguje to tak, že horní kolečko doplňuje zadní roller na palci, kterým se pohybujete právě mezi vyznačenými hodnotami. Kdybyste tedy měli nastavenou 1/500s, a chtěli jste čas změnit na 1/200s a následně na 1/80s, musíte postupně skákat mezi kolečkem, rollerem, dále ještě jednou znova horním kolečkem a pak zase rollerem.
![x-pro3 zadní LCD](https://www.fotolab.cz/blog/wp-content/uploads/2022/03/x-pro3-zadni-lcd.jpg)
Ano, je to pomalejší. Komu by to přišlo na obtíž, může fotoaparát nastavit do klasického režimu ovládání rollery. Neberte to proto jako negativum, fotoaparáty Fujifilm vám dávají možnost volby. Můžete zpomalit a užít si každou změnu nastavení, nebo naopak zrychlit a svižně reagovat na focené subjekty.
![Simulace filmu fuji](https://www.fotolab.cz/blog/wp-content/uploads/2022/03/fujifilm-simulace-filmu.jpg)
Další zásadní „retro vychytávkou“ fotoaparátů Fujifilm jsou simulace kinofilmu. O těch už bylo napsáno mnoho a jsou často důvodem, proč lidé zvolí právě tuto značku. Simulovat totiž můžete více než 15 typů filmů, můžete na ně aplikovat klasické barevné filtry a další pokročilé úpravy. Znám i pár zastánců souborů RAW, kteří díky Fujifilmu kompletně přešli na jednodušší JPEG. Jednoduše proto, že ty z Fuji vypadají naprosto skvěle a úpravami RAWů se k nim jde přiblížit jen stěží.
Čtěte také na blogu: „Jak se rychleji zlepšit ve fotografii 2.díl: Praxe dělá mistra“
Retro z dílny Olympus
Za fotoaparáty Fujifilm rozhodně nezahálí přístroje Olympus, které budeme v budoucnu vídat už pouze pod značkou OM System. Olympus byl totiž jedním z největších výrobců kinofilmových přístrojů a přišel s, dnes již legendárními modely Olympus Mju, PEN F nebo se zrcadlovkami řady OM.
![Kinofilmový olympus](https://www.fotolab.cz/blog/wp-content/uploads/2022/04/olympus-pen-f-film-300x200.jpg)
Všechny tyto fotoaparáty byly designové skvosty a zanechaly jasnou stopu v historii značky. Přesně toto si v Olympusu uvědomují a přišli na trh s moderními retro fotoaparáty OM-D a PEN.
Ovládání těchto fotoaparátů už ovšem nemá s retrem nic společného. Jsou to moderní rychlé stroje, které používají standardní rozložení s jedním nebo dvěma rollery, které navíc perfektně implementují i ovládání skrze výklopný dotykový displej. Zajímavostí modelů Olympus je jejich přístupnost a obrovská hravost. Používají totiž něco, co by se dalo nazvat výpočetní fotografií. Využívají komplikované softwarové procesy, které umožní inovativní přístup k tradičním fotografickým disciplínám.
![](https://www.fotolab.cz/blog/wp-content/uploads/2022/04/PEN-E-P7_silver__Mood_PC160356.jpg)
Funkce Live ND dokáže simulovat použití neutrálních šedých filtrů. Live Composite zase do fotografie zaznamenává pouze změny ve světlech a umožní vám živě na displeji sledovat výsledek. Můžete tak precizně malovat světlem a mít hotovou fotku dokonale pod kontrolou. Funkce Pro Capture vám ulehčí focení těch nejkratších momentů, jako je například výstřel ze zbraně. Všechny tyto funkce jsou na trhu unikátní a dávají přístrojům Olympus zvláštní kouzlo – pracovat s nimi je totiž velmi jednoduché a zvládne to každý.
![](https://www.fotolab.cz/blog/wp-content/uploads/2022/04/OM-D_E-M5_Mark_III_silver_EZ-M1415_Product_350-300x225.jpg)
Na závěr
Retro fotoaparáty mají možná jisté nevýhody oproti těm čistě moderním. Jedna věc se jim ale rozhodně upřít nedá. Vypadají perfektně a je těžké je nemilovat. Jsou to fotoaparáty, které svým vzhledem inspirují k focení a vyloženě si říkají o to, cestovat všude s vámi.
Čtěte také na blogu: „Retro vs. moderní fotoaparáty – Co je lepší a proč? 1. díl“
Přidat komentář