CEWE FOTOLAB

Jak funguje fotoaparát: čas – clona – ISO

Fotoaparátů existuje několik druhů. Princip tvorby snímku je však identický. Světlo musí projít skrze optiku (objektiv) a následně se promítnout na záznamové médium (např. film, digitální snímač). Fotografovanou scénu lze snímat i bez optiky. Poté bychom hovořili o použití tzv. Dírkové komory – fotoaparátu bez objektivu (angl. Pinhole). Jaké jsou základní možnosti nastavení fotoaparátu? Co vlastně přesně v něm probíhá, když zmáčknete spoušť? Detaily prozradíme v příspěvku.

Jak funguje foťák FOTOLAB fotorádce (Schéma fungování digitální zrcadlovky)

Správné pochopení Vám pomůže lépe se orientovat v různých hodnotách, které s focením souvisí a pomůže Vám pochopit jak pořizovat ostré fotografie nebo docílit efektů jako je např. rozmazané pozadí.

Základním procesem ve fotografii je expozice – proces, který nastane ve chvíli, kdy zmáčknete spoušť. Fotoaparát nadzvedne zrcadlo (jen v případě zrcadlovek), otevře závěrku a nechá dopadat světlo na snímač fotoaparátu (dříve na kinofilm) po určitou dobu. Po zavření závěrky je hotová fotografie uložená na paměťovou kartu. To, jak výsledná fotografie vypadá ovlivňují hlavní faktory jak dlouho světlo na snímač dopadalo (jaký čas jsme měli nastavený) a kolik světla na snímač dopadalo (jak hodně otevřenou clonu objektivu jsme měli).

Stavový displej fotoaparátu
Aktuální hodnoty čas, clona a ISO naleznete na přehledovém displeji

Čas

Hodnota se kterou se ve fotografii běžně setkáte. Vyjadřuje dobu, po kterou má světlo dopadat na snímač (či kinofilmové políčko) fotoaparátu.

  • Obecně platí, že čím déle světlo na snímač dopadá, tím světlejší bude výsledná fotografie.
  • Správný expoziční čas je také důležitý k dosažení ostré fotografie, na které není pohyb nijak rozmazaný (ať už pohybující se předmět, nebo pohyb fotoaparátu způsobený pohybem Vaší ruky).
Dlouhý čas závěrky fotoaparátu
1/6 sekundy – pohyblivé objekty jsou rozmazané
Krátký čas závěrky fotoaparátu
1/170 sekundy – pohyblivé objekty jsou ostré

Dlouhý expoziční čas lze při použití stativu využít i ke kreativním efektům. Zatímco statické předměty zůstanou ostré, např. světla projíždějících aut na fotografii zanechají svou dráhu. Foto: Filip Piwowarczik

Dlouhý expoziční čas

 

Dlouhý expoziční čas


Clona

Další hodnotou v expozičním „trojůhelníku“ je clona/clonové číslo. Clonové číslo značí velikost otvoru (clony) v objektivu, který pouští ke snímači určité množství světla.

  • V tomto případě, podobně jako u expozičního času, platí, že čím více je clona otevřená, tím světlejší bude výsledná fotka. Velikost otvoru (clony) značí clonové číslo F. Čím menší je, tím více je clona otevřená – a na snímač tak dopadá více světla. (např. f/1.2 je velice otevřená clona a f/22 je naopak malinká „škvírka“, kterou objektiv pouští světlo dál na snímač).
  • Ke cloně se váže ještě jedna další vlastnost. Čím „otevřenější“ je objektiv (tzn. nízké clonové číslo), tím nižší je hloubka ostrosti – tedy část obrazu, která je 100% ostrá. Jistě si vybavíte fotografie, kde je fotografovaný předmět ostrý, zatímco pozadí je rozmazané. Tím „trikem“ je právě nízké clonové číslo (např. f/1.8).
  • Vysoká světelnost je výhodou těch nejlepších objektivů. Např. světelností f/1.2 disponují jen špičkové portrétní objektivy. Základní zoomové objektivy mají běžně světelnost okolo f/3.5-5.6 – díky možnosti zoomu jsou tedy univerzální – krásně hladce rozmazaného pozadí s nimi však nedosáhnete.
    Nízká clona rozmazané pozadí
    Otevřením clony objektivu dosáhneme rozmazaného pozadí, čímž focený objekt pěkně vynikne. Foto: Jaromír Kadeřábek

    Citlivost ISO

    Poslední proměnnou je hodnota ISO – tedy citlivost snímače.

    • Čím vyšší je hodnota ISO, tím je snímač fotoaparátu citlivější na světlo, které na něj dopadá. Dovoluje nám používat kratší časy (tedy mít i ostré fotky) ve špatných světelných podmínkách.
    • K vysokým ISO se váže šum (obdoba zrna u kinofilmu). Čím vyšší hodnota ISO je, tím více šumu je na výsledném obrázku. Vysoké ISO nám tedy dovolí fotit v horších světelných podmínkách, to je však „vykoupeno“ za šum na výsledných fotkách.

     

    FOTOLAB Fotorádce jak vzniká fotografie
    Tento obrázek pěkně shrnuje vztah mezi všemi třemi zmíněnými hodnotami

    Jak s těmito hodnotami pracovat?

    A jak tedy nalézt tu „správnou“ bilanci mezi těmito hodnotami?

    Na první pohled se to vše může jevit jako příliš mnoho informací. S určováním těchto hodnot nám však pomáhá fotoaparát podle režimu, který si zvolíme. Většinou tak pohybujeme pouze s jednou hodnotou – podle toho, nad kterou z výše popsaných hodnot chceme mít kontrolu (nejčastěji režim priority clony pro kontrolou nad hloubkou ostrosti/rozmazáním pozadí) – a fotoaparát dopočítává ty zbylé tak, aby fotografie byla adekvátně světlá. Výjimkou je plně manuální režim, ve kterém máme plnou kontrolu nad všemi třemi hodnotami.

    Více o fotografických režimech se dočtete v našem kompletním článku:

     

komentář

Sledujte nás

Odběr novinek

* povinné pole

Anketa

Jak nakládáte se svými fotkami z dovolené?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Facebook

Instagram

Instagram has returned empty data. Please authorize your Instagram account in the plugin settings .

Měsíčník FOTOLAB

Akční leták