CEWE Fotolab
Fotografické blesky Canon

Fotografické blesky a jejich využití v praxi

Zdrojů světla pro násvit fotografované scény máme hned několik. Dělí se na dvě kategorie (přirozené a umělé). Přirozené světlo je mocným nástrojem, ale jeho nevýhodou je v některých případech horší flexibilita s jeho směrováním. Při jakých situacích je vhodné sáhnout po umělých zdrojích světla, a kdy se hodí kombinace, vám představíme níže v článku.

„Bleskový“ úvod

Blesk – šikovný zdroj umělého světla, který má barevnou teplotu podobnou tomu přirozenému, slunečnímu. Už historicky fotograf vždy řešil problém s nedostatkem světla, ne vždy se dá pomoci prodloužením expozičního času, ne vždy lze dostatečně zvýšit citlivost. Jak tedy fotografovat scénu v noci, případně uvnitř tmavých místností, ve sklepeních apod.? Dnes je to velmi jednoduché, existují výkonné, externí, elektronické (bateriové) blesky a ve spoustě fotoaparátů je dokonce blesk vestavěný.

Fotoaparát s externím bleskem
Nikon Z 6II + Nikon SB-700

Nemluvě o tom, jak se rozšířili možnosti práce s citlivostí, stabilizátory v tělech i objektivech a nabídka světelných objektivů všech výrobců. Moderní systémové blesky umí spolupracovat s tělem a objektivem fotoaparátu, řídit expozici automaticky i manuálně dle potřeby a mnohem víc. Mají vysoký výkon, nízkou spotřebu, umí se opakovaně velmi rychle nabít, automaticky přizpůsobí úhel vyzařování úhlu záběru použitého objektivu, ví, na jakou vzdálenost je zaostřeno i jak lesklý je fotografovaný objekt. Při tom všem jsou v podstatě malé, lehké a snadno přenosné.

Typické situace pro použití blesku při focení

Když jsem v úvod zmínil oblíbená „zaklínadla“ digitálního věku, a sice citlivost a stabilizaci, mohlo by se zdát, že blesk už fotograf nebude vůbec potřebovat. Ale opak je pravdou. Za prvé, pořád jsou situace, kdy blesk je možným řešením, a často dokonce nejlepším řešením, světelné situace nebo kreativního záměru. Za druhé, zvládnutí fotografie s bleskem (umělým osvětlením) je to, co dělá z fotografa mistra. Podívejte se na sportovní fotky Dana Vojtěcha, na fotky z depozitáře Národního muzea Petra Jana Juračky, na svatební fotky Jiřího Tvaroha, a tak bych mohl pokračovat.

Blesk je vynikající tvůrčí nástroj A pokud se vám nelíbí vaše fotky s bleskem nezoufejte, znamená to jenom, že s ním zatím dobře neumíte. Vyhledejte kurz, najděte video tutoriály, přečtěte knížku nebo články v odborných časopisech. A hlavně trénujte. Z vlastní zkušenosti vím, jaké netušené možnosti se vám otevřou a věřte, že například na svatbu bych bez blesku určitě nešel. A kdy se teda blesk hodí? Dávno neplatí, že blesk je zařízení na odstraňování temnoty. Dnes je hlavní funkcí blesku zejména řešení snímání v protisvětle, zvládnutí kontrastu a vyjasnění stínů.

Vestavěný nebo externí blesk?

Téměř vždy je lepší externí blesk. Nicméně ten vestavěný, pokud ho váš fotoaparát má, má dvě obrovské výhody, máte ho vždy s sebou a lze jím (u vybraných modelů) dálkově odpalovat externí blesky. Vestavěný blesk nelze zapomenout doma nebo v něm mít vybité baterie. A během mé fotografické praxe se mi dokonce jednou stalo, že vestavěný blesk fungoval lépe než ten externí. Fotografoval jsme pro společnost vyrábějící reflexní materiály (pruhy na výstražných vestách, oblečení policie, hasičů, aplikace na dětské oblečení atd.) a záblesk vestavěného blesku poskytoval nejlepší výsledky. Pruhy svítily i díky blízkosti výbojky vestavěného blesku k objektivu a externí blesk v patici přístroje to nedokázal napodobit. Ale je to ona výjimka potvrzující pravidlo.

Bezdrátově řízený záblesk
Násvit s pomocí bezdrátově řízeného vzdáleného blesku

S externím bleskem a jeho větší vzdáleností od objektivu budete méně často bojovat s efektem červených očí, budete mít vyšší výkon (větší směrné číslo), rychlejší nabíjení (díky vlastnímu napájení), parabola blesku bude automaticky zoomovat podle objektivu a výklopná hlava umožní fotit měkčím, odraženým světlem. A některé funkce, jako je FP (synchronizace s ultra krátkými časy) nebo stroboskopické záblesky, nemá vestavěný blesk nikdy.

Vestavěný blesk u Canonu EOS M50 II
Vestavěný blesk u Canonu EOS M50 II

Takže rada je vlastně jednoduchá. Naučte se co nejlépe pracovat s vestavěným bleskem, hodit se bude například přepínání režimů TTL a manuál, synchronizace s dlouhým časem, korekce expozice blesku (zejména snížení výkonu), předblesk k potlačení jevu červených očí a případně bezdrátové ovládání externích blesků. Pokud uvažujete o fotografování reportáží, svateb, promocí a indoor sportů, pořiďte si externí blesk a zvládněte (natrénujte) jeho ovládání.

Funkce Fill-in – kombinace umělého a přirozeného světla

Nejlepší způsob použití blesku, jaký znám je funkce Fill-in, česky doplňkový záblesk. Externí blesk zde slouží ne jako hlavní, ale jako doplňkový světelný zdroj. Jde o to použít umělé světlo k prosvětlení stínů, kam nedosáhne přirozené světlo. Jedná se vlastně o dvojexpozici, kdy nějakou část snímku naexponuje přirozené světlo a jinou světlo vašeho blesku. Nejlepší varianta, jak mít oba (nebo i tři, čtyři) světelné zdroje pod kontrolou je nastavit na blesku moderní inteligentní expoziční automatiku (např. i-TTL), ale na těle fotoaparátu zvolit manuální expoziční režim.

Manuální expozice TTL záblesk
Ukázka fotografie s použitím doplňkového záblesku

Začínám tak, že ve vnitřním prostoru, kde budu fotografovat (kostel, obřadní síň, zámecký sál atd.) udělám základní nastavení, zatím s vypnutým bleskem, zvolím citlivost ISO, clonu a čas. Čas o něco delší, než jste možná byly zvyklí, obvykle 1/30 s (aby se mohlo projevit přirozené světlo, při 1/200 s budete snímat jen světlem blesku), ISO 400 (ze stejného důvodu) a clonu někde kolem f4 nebo f5,6. Pořídím testovací záběr. Myslete na to, že expozimetr fotoaparátu vždy ukazuje světlo pozadí, tedy bez světla blesku, které tam v ten moment samozřejmě není. Pak zapnu blesk, nastavené hodnoty zůstávají, protože máme fotoaparát v manuálním režimu (včetně citlivosti!) a provedu další test.

Fill-in doplňkový záblesk
Fill-in doplňkový záblesk

Pokud záběr není expozičně v pořádku, změním citlivost ISO (při tmavém snímku ji zvýším a naopak). Neměním expoziční čas, protože bych, např. při jeho zkracování, ztmavoval pozadí. Neměním clonu, protože bych, např. vyšším zacloněním, snižoval výkon blesku. A to je celé. Nejlepší ocenění vaší práce bude, když si laik nad fotkou ani neuvědomí, že jste blesk použili. Větu: „Jé, vy jste měl štěstí, takové světlo v kostele!“ mám vyloženě rád, byť to, co dotyčný mimoděk chválí není štěstí, ale vaše dobře odvedené řemeslo. Plus malá drobnost nakonec, pokud jste si všimli, že časem ve Fill-in ovlivňujete přirozené světlo (např. z oken atd.) a clonou světlo umělé (to z vašeho blesku) máte vyhráno. Přesně tak to funguje.

Použití blesků s dlouhým časem závěrky

V podstatě každý fotoaparát s vestavěným bleskem má funkci synchronizace s dlouhým časem. Od levného kompaktního přístroje, přes zrcadlovky až po bezzrcadlovky. A to bez rozdílu velikosti snímače. Umí to i každý externí blesk. Jedná se o funkci, kdy se závěrka fotoaparátu otevře na delší dobu (dlouhý čas) a zároveň se odpálí blesk. Pro názornost si představme expoziční čas tři sekundy. Fotoaparát, pochopitelně, umístíme na stativ. Pojďme se podívat, co se v našem přístroji v takovém případě děje.

Čtěte také na blogu: Jak vybrat externí blesk pro fotoaparát

Po stisku spouště se otvírá závěrka přístroje, v objektivu se zlomek sekundy před tím zavřely lamely clony tak, aby vytvořily požadovaný clonový otvor, zažehne se výbojka blesku, ten zableskne, jeho světlo letí do prostoru na objekt, odráží se zpět, proletí objektivem na snímač fotoaparátu, vestavěné TTL čidlo přístroje hlásí dostatečné osvětlení a vypíná blesk, pořád, po celou tuto dobu proudí objektivem do komory fotoaparátu přirozené světlo, a ještě dlouho bude (více než 2,9 sekundy). Konečně uběhly nastavené tři sekundy a závěrka se zavírá. Clonové lamely znovu naplno otvírají objektiv. Proces je ukončen. Data jsou zapsána na paměťovou kartu.

 

Jak vybrat externí blesk
Jak vybrat externí blesk

Máme snímek. Vše, co se rychle pohybovalo přes náš záběr je rozmazané (tři sekundy je opravdu dlouhý expoziční čas). To, co stálo je správně nasvíceno koktejlem přirozeného a zábleskového světla, a navíc je zobrazeno ostře. TTL měření zafungovalo na výbornou. Odehrálo se toho tolik. Ale jak se to mohlo stihnout? Jak říká klasik, rychlostí světla, za tři sekundy – v pohodě! Například ten záblesk našeho blesku trval jen cca 1/15 000 s. Když si prohlédneme výslednou fotografii vidíme na začátku rozmazané stopy auta, které projelo v době expozice před námi. To ho tam doslova zmrazil blesk při otevření závěrky. Před sebou má šmouhu, jak poté odjelo záběrem pryč.

Logické by bylo (nejen pro mě), aby ta stopa od pohybu byla až za oním objektem. Jak toho dosáhnout? Jednoduše, je to funkce synchronizace na druhou lamelu (Slow Sync Rear), kterou také má většina současných fotografických přístrojů. Celý proces proběhne v podstatě stejně, jen blesk se odpálí až na konci expozice. Po 2,99 sekundě co je závěrka otevřená. Obraz se skoro 3 sekundy úspěšně exponuje na snímač, a těsně před zavřením závěrky bleskne blesk. Na první pohled je fotka stejná, ale „naše“ auto je na konci oné pohybové šmouhy. Vypadá to mnohem líp. Dojem pohybu a rychlosti je i díky tomuto jednoduchému triku dokonalý.

Použití blesků a krátkých časů expozice

Zajímavé je také použití blesku s krátkými časy. Základní omezení je tzv. X-synchro čas fotoaparátu, který je daný typem závěrky. Obecně platí, že dražší (profi) fotoaparáty mají kratší synchronizační čas. Dnes je to většinou od 1/125 s, někdy 1/180 s nebo 1/200 s, u profesionálních přístrojů je to 1/250 s. Čas X je takový čas, kdy je při běhu závěrky (jejích obou lamel) najednou odkrytá celá plocha snímače (dříve celé políčko filmu) a tu dokáže blesk celou osvítit a naexponovat. Neznamená to, že by nebylo možné pracovat i s kratšími časy.

Čtěte také na blogu: 5 tipů pro focení ve špatném světle

V tom případě je potřeba zvolit funkci Focal Plane (FP) a tu umí jen vyšší třída fotoaparátů a blesků. Pokud nastavíme FP, můžeme fotit s bleskem klidně i 1/4000 s. Má to ovšem minimálně jedno ale. Drasticky se sníží výkon blesku. U mého blesku se směrným číslem (GN) 40 se dá snadno vypočítat dosah v metrech, např. pro clonu f4 je to 10 m (to platí pro ohnisko 50 mm a při ISO 100). Pokud zapnu funkci FP dosah se dramaticky snižuje, pro 1/2000 s už je to jen 2,4 m. Řešením pro sportovní fotografy je použití extrémně světelných teleobjektivů (profi fotografové basketbalu milují např. famózní teleobjektiv 200 mm F2). A pokud si říkáte, že se vás to netýká, protože sport nefotíte, uvedu jeden příklad a možné řešení z praxe portrétního fotografa.

Fotíte figuru v protisvětle a máte nasazen geniální portrétní objektiv 105 mm F1,4. Kvůli malé hloubce ostrosti snímáte tzv. na plnou díru (clona F1,4), je léto svítí slunce, fotíte na svatbě v určenou dobu (takže nemůžete čekat na lepší, večerní světlo). Citlivost máte úplně nejníž (většinou ISO 100), nemáte u sebe odraznou desku ani asistenta, což znamená, že si budete do protisvětla pomáhat bleskem.

Nastavujete funkci FP. Expoziční čas pro danou situaci vychází 1/2000 s. Pro portrét je vše v pořádku. Ale co celá postava? Nevěsta je od vás 5 metrů, ale tam už blesk nedosvítí. Řešením je slabý šedý filtr. Např. šedý filtr ND4 umožní fotit ve stejné situaci 1/125 s. Nasazením na objektiv snížíte množství vstupujícího světla, vypnete funkci FP, dosah blesku se zvýší a můžete se v klidu soustředit na světlo, kompozici, pózu a výraz modelky.  

Náš tip – stroboskopický záblesk

Externí blesky vyšších tříd disponují funkcí „strobo“. Ta umožňuje pořídit pomocí stroboskopického efektu atraktivní snímky pohyblivých objektů. Např. padající tenisový míč se ve výsledné fotce zobrazí několikrát, vždy v jiném místě snímku. Jedná se vlastně vícenásobný záblesk do jedné expozice. Nastavuje se kmitočet (Hz) a množství záblesků. Když zvolíte 4 expozice při 10 Hz znamená to, že blesk během expozice čtyřikrát blýskne rychlostí 10 snímků za sekundu. Expozici (clonu, čas, citlivost) nastavujeme vždy manuálně. Zvolíme o něco delší čas, aby předmět měl dostatek času a urazil záběrem delší dráhu.

Čtěte tak na blogu: Multiexpozice a její využití

Vždy volíme podexpozici, aby pořízené snímky (zejména pozadí) byly tmavší a bleskem nasvícený hlavní objekt vynikl. Ostříme ručně do předem zvolené vzdálenosti. Nejcennější pro trénink je asistent, který vám bude na povel a opakovaně pouštět předmět do záběru. Dosáhnout požadovaného výsledku chce čas a množství pokusů, takže další důležitá ingredience je trpělivost. Jako v každém sportu, trénink dělá mistra. Až vše nazkoušíte s tenisákem, můžete zkusit třeba velkou jahodu, padající do vody v akváriu. Věřte, bude to zábavný program na celý večer.

Kdy je lepší blesk nepoužívat

Jsou situace, kdy je lépe blesk nepoužít a pomoci si jinak. Například divadelní fotka, kde je použití blesku doslova faux-pas, ale taky fotka, kde chcete zachovat maximum přirozené atmosféry. Vánoční snímky u stromečku v domácnostech osvětlených jen světýlky a adventními věnci. Ale také na koncertech (jazz, rock), na barech a v hospodách, u romantické večeře při svíčkách nebo třeba u táboráku.

V takových situacích je světlo blesku většinou velmi rušivé. Doporučuji blesk vypnout, nebo lépe nenasadit a ten vestavěný nevyklopit. Nastavte vyšší citlivost ISO, použijte světelný objektiv s pevnou ohniskovou vzdáleností (tzv. pevné sklo), radši širší ohnisko, protože udržíte delší časy. Zvolte otevřenou clonu (nejnižší možné číslo f) a expoziční čas, který s daným ohniskem bezpečně udržíte z ruky.

Osvětlení vnitřních prostor
Osvětlení vnitřních prostor a využití přirozeného světla

Např. při objektivu 28 mm F1,8 na FF, zvolte 1/30 s, clonu f1,8 a ISO dle potřeby, klidně 1600 i víc. Expozici nastavte manuálně, automatika se tmy doslova bojí a fotky by většinou byly příliš světlé. Vždy věnujte pozornost nastavení vyvážení bílé barvy. A bonusová rada na závěr, pokud je scéna tak tmavá, že záběr vyžaduje extrémní citlivost ISO (např. 12 800), foťte černobíle. Šum, který by byl v barevném snímku již možná rušivý připomíná v černobílé fotce zrno, tak jak ho známe z klasických filmových materiálů Kodak, Ilford, Fomapan apod. Dobré světlo přeji.


Michael Jurák

Článek s fotografiemi pro vás připravil MICHAEL JURÁK (produktový specialista a expert na fototechniku)

Kromě milovaného fotografování mám rád přírodu, hory, lesy, rybaření. Přes léto jezdím nejraději na horském kole a v zimě na snowboardu, rád se i projedu na motorce. Focení není pro mě jen koníček, ale dá se říci posedlost.

Přidat komentář

Sledujte nás

Anketa

Čím fotíte nejraději?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Měsíčník FOTOLAB

Akční leták