CEWE Fotolab
Focení zvířat (Labutě)

Focení zvířat: vyhněte se typickým chybám  

Stejně jako dobrého řidiče nedělá drahé auto, ale množství najetých kilometrů, nákupem drahé fotografické techniky se z vás přes noc dobrý fotograf také nestane. Pokud jste si vybrali fototechniku zodpovědně a odpovídá vašemu hlavnímu zaměření, je třeba postupně proniknout do tajů tvorby fotografie. To je ten nejkrásnější a zároveň nejdelší proces.

V následujících řádcích se s vámi Petr Bambousek podělí o několik praktických tipů, jak se vyhnout nejčastějším problémům, které wildlife fotografii doprovází. Než budete číst dál, připomeňte si příběh frustrovaného fotografa z úvodu předchozího článku. Níže uvedené prohřešky v něm určitě najdete.

Kulíšek nejmenší, Česká republika, Olympus E-M1 Mark II; M.Zuiko 300mm/4 IS; TC 1.4x; f 5.6; 1/30s; ISO 500
Kulíšek nejmenší, Česká republika,
Olympus E-M1 Mark II; M.Zuiko 300mm/4 IS; TC 1.4x; f 5.6; 1/30s; ISO 500

1. Nepodceňujte pohyb v přírodě a nalezení vhodné fotolokace

Z vyprávění autora příběhu je patrné, že zvolil hodně nevýhodnou strategii – chození po lese. Je zcela správné při focení využít nenápadné oblečení nebo maskovací vzory. Ovšem představa, že takto „maskovaný“ fotograf si chozením po lese domů přinese fotky, je mylná. Pokuste se svůj příchod na místo zkrátit, jak to jen jde, a místo pocházení si sednout do ústraní a splynout s okolní přírodou. Budete potřebovat velkou trpělivost. Zvířata vaším příchodem zpozorněla a je třeba jim dát čas, aby se opět uklidnila. I při nehybném sezení se vyvarujte jakýchkoli prudkých pohybů. Nevinné odhánění komárů je pro zvířata stejně rušivé jako jakýkoli jiný pohyb. Zvykněte si na nového kamaráda vašeho pobytu v přírodě – repelent. Když objevíte místo, kam se zvířata vracejí, budete je i sebe nejméně omezovat přenosným krytem. Tím, že umožníte zvířatům chovat se přirozeně, podaří se vám k nim dostat blíže, respektive – sama se přiblíží. Počítejte s tím, že zvířata potřebují čas, aby si na nový element zvykla. Někdy stačí den, jindy třeba týden.

Řešení: Vyvarujte se pohybu v terénu na minimum, zajistěte si vhodný úkryt, či maskovací oblečení.

2. Nesnažte se každou cenu o vysoce detailní záběry

Schopností dostat se ke zvířatům blízko se vyhnete nutností dělat velké výřezy, aby na fotce bylo zvíře vůbec patrné. Pokud je prostředí atraktivní, je i tak mnohem působivější ho ve snímku zanechat a nesnažit se vždy zvířata prezentovat v detailu.

Řešení: Naučte se splynout s přírodou. Kromě detailů se zaměřte i na širší celky.

Slavík modráček, Česká republika, Olympus E-M1 II, Panasonic-Leica 200mm/2.8 I.O.S.
Slavík modráček, Česká republika, Olympus E-M1 II, Panasonic-Leica 200mm/2.8 I.O.S.

3. Chyby v kompozici

Hodně fotografů spoléhá na středový ostřící bod, protože mají problém zvíře v hledáčku vůbec najít. I když si dáte velkou práci při výběru foťáku, pamatujte, že mnohem důležitější než rychlost foťáku, je rychlost vašich vlastních reakcí. Schopnost správně zaostřit a zakomponovat snímek se dá natrénovat. Nepotřebujete k tomu nic speciálního. Rychlou změnu ostřícího bodu, nastavení hodnot foťáku a schopnost najít vzdálený objekt, můžete snadno zkoušet z okna svého bydlení. Vyberte si v okolí dva body v různé vzdálenosti (např. sousedovo auto a strom) a snažte se je najít a zaostřit vybraným AF bodem. Pak si dávejte konkrétnější cíle (šiška a konkrétní číslice poznávací značky). U dlouhých ohnisek to chvíli trvá, ale časem zjistíte, že vám to jde čím dál rychleji a místo středové kompozice budete moci v terénu snadno volit jiné body. Pro začátek je skvělým vodítkem pravidlo třetin.

Řešení: Odpoutejte se od středového bodu a trénujte svou vlastní akceschopnost.

Skokan ostronosý
Skokan ostronosý, ČR, Olympus E-M1 Mark II; M.Zuiko 300mm/4 IS; TC 1.4x; f 5.6; 1/80s; ISO 250

4. Neostrost

Jedním z nejčastějších problémů začínajících fotografů je neostrost fotek. Její příčiny jsou různé. Může se jednat o neostrost způsobenou pohybem zvířete. Ta se může projevit podle druhu už od expozičních časů delších než 1/400s. Řešením je nastavení vyššího ISO, nižší clony nebo citlivé použití blesku. Druhou variantou je neostrost způsobená pohybem foťáku – neostré je nejen zvíře, ale i všechno okolo. Tady opět hraje roli expoziční čas a stabilita vaší ruky. Čím delší ohnisko použijete, tím větší nároky na celkovou stabilitu nastanou. U některých foťáků to vyřeší aktivace stabilizace v těle nebo objektivu (případně kombinace, tzv. duální stabilizace). Tam, kde to nepomůže, využijte stativ (případně alespoň monopod).

Čtěte také na blogu: KDY POUŽÍVAT A KDY NEPOUŽÍVAT STATIV

Zejména při dlouhodobém držení foťáku v ruce, svaly přestanou poslouchat. Kombinace změny nastavení a aktivace stabilizujících prvků v drtivém množství případů pomůže. Stejně tak doporučuji fotit v krátkých sekvencích, které zvýší potenciál zachycení ostrých snímků. Neostré pak vymažete. Na stejném cvičení jako v předchozím případě můžete zjistit, jaké jsou vaše komfortní expoziční časy, které s konkrétním objektivem udržíte ostré. Při použití velmi dlouhých ohnisek také může nastat neostrost způsobená chvěním teplého vzduchu.

Řešení: zaktivujte stabilizační prvky, využijte stativ a změňte nastavení fotoaparátu. Pokud ovládáte použití blesku, může se na zvýšení ostrosti také podílet.

Olympus – vyobrazení principu duální stabilizace v těle i objektivu aparátu

Čtěte také na blogu:

STABILIZACE OBRAZU: PRINCIP FUNGOVÁNÍ, VÝHODY A NEVÝHODY

5. Fotografování při nesprávném světle

Je až s podivem, kolik fotografů stále publikuje fotografie pořízené v ostrém světle. Častým argumentem je „co jsem mohl dělat, tak tam prostě svítilo“. Nikde není psáno, že je třeba v takovém světle fotky pořizovat. Pokud můžete, vraťte se na místo v lepších světelných podmínkách. Za svítání můžete do fotek dostat mlhu, která se málokdy objeví večer. Západy slunce zase trvají delší dobu a podmínky pro focení se na rozdíl od rána postupem času zlepšují. Když se nedostanete ven ráno ani večer, pak je místo focení na přímém slunci lepší volbou focení při zatažené obloze, kdy na fotkách nevzniká takový kontrast. Naopak rozmary počasí jako vítr, déšť nebo sněžení mohou fotkám přidat na atraktivitě.

Řešení: Nenuťte se fotit za všech okolností. Pokud je to jen trochu možné, sledujte předpověď počasí a na focení vyrazte, až to bude dávat smysl. Ranní a večerní světlo je na fotkách nejpříjemnější.

Čtěte také na blogu: JAK VYUŽÍT ROZMANITOSTI POČASÍ BĚHEM FOCENÍ?

6. Rušivé prvky

Dalším z nejčastějších problémů fotografií jsou rušivé prvky. Fotografové se příliš soustředí na zvíře samotné a přitom zapomenou, že všechny prvky výsledného obrazu jsou stejně důležité. Někdy si rušivých prvků všimnou až doma. Na to se mi osvědčila jedna metoda. Při prohlížení fotek si zmenšete náhledy na 4 vedle sebe. Nebudete vnímat detaily snímku, ale celkovou kompozici se všemi rušivými prvky. Obecně platí, že pokud vás fotka neupoutá už v malém náhledu, budete jen těžko její atraktivitu řešit u počítače. Pokud je to možné, snažte se snímek doladit už v terénu. Někdy k tomu stačí drobný posun foťáku nebo úkrok stranou. Čím více se naučíte vnímat fotku jako celek, kde je každý prvek důležitý, tím méně budete sami sobě argumentovat, „že to tak prostě bylo“ a strávíte mnohem méně času při úpravách v PC.

Řešení: Naučte se vnímat fotku jako celek a pokuste se odpoutat od detailu.

7. Šum

Šum tu s námi byl, je a bude. Přestože se může jednat o technickou část snímku, která se nám nelíbí, většinou se s ním dá velmi dobře pracovat v postprocesu. Na trhu je celá řada programů, které se se šumem dokážou velmi dobře vypořádat. Při nedostatku světla se budete muset rozhodnout, zda chcete mít výslednou fotku nějakou měrou zašumělou nebo ji budete mít neostrou. Řešením je pak rezignace na klasický popisnější ostrý snímek a zkusit využít nepřízně počasí pro tvorbu abstraktnějších fotek pomocí nižší citlivosti ISO a prodloužení expozičních časů.

Řešení: Najděte si úroveň šumu, se kterou umíte pracovat, a nebojte se ji použít.

Čtěte také na blogu: ÚPRAVY FOTOGRAFIÍ – JAK ODSTRANIT ŠUM

8. Nešetrné úpravy v PC

O úpravách v počítači by se dalo napsat mnoho. Jakmile budete ctít zásady uvedené v každém odstavci, pak pro vás nebude postproces metodou, jak fotky zachránit, ale jak dokončit jejich myšlenku a předat lidem v co nejatraktivnější podobě.

Řešení: Dělejte v terénu maximum pro to, abyste doma netrávili úpravou fotografií více času než její tvorbou.

Labuť velká, Česká republika, Olympus E-M1 Mark III; Panasonic 200mm/2.8 OIS; f 2.8; 1/4000s; ISO 64
Labuť velká, Česká republika,
Olympus E-M1 Mark III; Panasonic 200mm/2.8 OIS; f 2.8; 1/4000s; ISO 64

Další díl miniseriálu o focení zvířat:

 S jakou fototechnikou fotit zvířata

 


Autor textu a fotografií: PETR BAMBOUSEK

Petr se zaměřuje výhradně na fotografii zvířat a přírody. Za tím účelem podniká každý rok řadu výprav zejména do tropických krajin. Snaží se lidem přiblížit rozmanitost přírody jako celku, takže se věnuje širokému spektru motivů od makra přes ptactvo až po velká zvířata. Pro jeho tvorbu jsou typické čisté a nápadité kompozice, které získaly celou řadu mezinárodních ocenění v těch nejprestižnějších soutěžích – Willife Photographer of the Year, Nature’s Best Photography, Bird Photographer of the Year, Sony World Photo Awards a dalších. Petrovu tvorbu můžete vidět v řadě časopisů, knižních publikací i na mnoha besedách a výstavách. Své postřehy také publikuje na svých webových stránkách a facebookovém profilu. Každoročně pořádá celou řadu workshopů u nás i v zahraničí, které pomáhají fotografům proniknout do tajů fotografie přírody. Je autorem mnoha videokurzů a ambasadorem společnosti Olympus v České republice.Petr Bambousek

www.sulasula.com
www.facebook.com/sulasulacom
www.instagram.com/sulasulacom
www.youtube.com/sulasulacom

Přidat komentář