CEWE Fotolab

Wildlife fotografování s Valerijem Gabaľem

Jste fascinováni krásou a rozmanitostí divoké přírody? Chcete zachytit úchvatné snímky zvířat v jejich přirozeném prostředí? Pokud ano, možná vás zaujme žánr wildlife fotografie. V tomto rozhovoru vám představíme jednoho z nejtalentovanějších fotografů divoké přírody na Slovensku, Valerije Gabaľa. Ten se s námi podělí o nápady, jak fotografovat ptáky. Takže pokud jste připraveni prozkoumat svět wildlife focení, čtěte dál a nechte se inspirovat!

Valerij Gabaľ, @valdophotography, ptáci, divoká příroda Volávka popelavá
Volávka popelavá


Tvoje hlavní zaměření je fotografování divoké přírody a zvířat. Anglicky nazývané též „wildlife”. Proč sis vybral právě tento žánr a čím tě zaujal?

Začalo to v naší zahradě, kam létali zpěvní ptáci a já je rád pozoroval. V té době jsem měl zrcadlovku Pentax K100 a k ní základní zoom objektiv. Zkusil jsem je tedy fotit, ale nedokázal jsem se k nim dostatečně přiblížit, protože ohnisko bylo přirozeně příliš krátké na to, abych viděl slušné detaily. Investoval jsem tedy do 300mm pevného skla (Pentax 300 mm f/4), výborný objektiv. Povedly se mi mnohem krásnější snímky s velice solidními detaily, ale ještě to nebylo to „pravé ořechové“.

Fotografování divoké přírody je z mého pohledu jeden z nejnáročnějších žánrů. Jaké máš přípravy a samotný postup focení?

Záleží na tom, co chce člověk fotit. Stejně jako u všech ostatních fotografických disciplín i zde nesmíme podcenit přípravu. Je to dost problém, když přijdeš na místo fotografování a zjistíš, že máš vybitou baterii, že sis zapomněl stativ, nebo kartu v počítači. Já si vše připravím den před samotným focením. Dnes už s sebou nosím čtyři baterie a čtyři paměťové karty. Mám dva fotoaparáty Sony A1na každém zoom objektiv. Na jednom těle Sony 70-200 2,8 GM s telekonvertorem 1,4x a na druhém Sony FE 200–600 mm. Při wildlife fotografii musíš mít samozřejmě maskovací oblečení, maskovací síť a stan – podle toho, co se chystáš fotit. Já používám i maskovací rukavice a na tvář si dávám síťovinovou maskovací kuklu, skrz kterou vidím, ale zvěř mě ne. Když fotíš ze stanu, tyto věci nemusíš řešit.

Valerij Gabaľ, @valdophotography, ptáci, divoká příroda Vlha pestrá
Vlha pestrá

Podmínky, ve kterých se nacházíš při focení, jsou náročné i na fotovýbavu. Jakou techniku používáš a doporučíš zároveň něco i pro další fotografy, kteří by uvažovali o „wildlife”?

Kdysi jsem přešel od Pentaxu na bezzrcadlovku Olympus se systémem Micro 4/3. Mohu ho vřele doporučit. V jejich tělech a objektivech malých rozměrů se skrývá skvělá technika s množstvím vychytávek, o kterých nemá běžný fotograf ani představu. Navíc s vrcholnou optickou stabilizací. Co mě však omezovalo, byla velikost snímače. Při fotografování ptactva se často používá ořez a na to je vhodný velký snímač, aby bylo z čeho ořezávat. To splňuje nejlépe full frame, takže již třetí rok fotím s bezzrcadlovkou Sony, která má 50Mpx. snímač s rychlostí kontinuálního snímání až 30 snímků za sekundu. To oceníš zejména při zachycení ptáků za letu.

Čtěte také na našem blogu: Jak vybrat objektiv pro focení zvířat

Máš nějaké oblíbené zvíře, které tě baví fotografovat pokaždé, když na něho narazíš?

Jak jsem již řekl na začátku, fascinují mě především ptáci. Obdivuji, jak dokážou létat a manévrovat ve vzduchu v obrovské rychlosti. Například v plné rychlosti vletí do korun stromů a ještě nikdy jsem neviděl, že by narazili a padli na zem. Každopádně top jsou pro mě tyto druhy – Ledňáček říční, Vlha pestrá, Mandelík hajní, Dudek chocholatý a Žluva hajní.

Valerij Gabaľ, @valdophotography, ptáci, divoká příroda Dudek chocholatý
Dudek chocholatý

Jak dlouho čekáš, než přijde onen pravý moment? Při fotografování zvířat zřejmě potřebuješ dostatek trpělivosti.

Ano, základem je trpělivost. Vždy říkám, že jsme jako rybáři, ale na rozdíl od nich se nesmíme ani pohnout. Ptáci (a zvěř obecně) jsou velice citliví na pohyb. Před samotným focením je dobré dlouhodobě pozorovat daný druh. Hodně ti to pomůže, poněvadž už budeš znát jeho chování, lokality kam se vrací, či odkud přilétá, jaký pohyb udělá před odletem atd.

Máš oblíbená fotografická místa i ve tvém okolí, nebo preferuješ cestování za fotografiemi do zahraničí?

Samozřejmě mám svá oblíbená místa jako každý „fotolovec“. Fotím především v okolí Bratislavy. Málokdo ví, jak perfektní místa na focení krásných ptáků jsou v bezprostřední blízkosti hlavního města. Od loňského roku jsem však začal cestovat za fotografováním ptactva i do zahraničí. Vedla mě k tomu touha vidět a vyfotit druhy, které u nás nejsou, nebo jen velmi výjimečně, ale také samotný způsob focení. Ve většině evropských zemích mají vybudované sítě úkrytů právě pro focení ptactva a zvěře. Ty jsou umístěné v blízkosti hnízd, u rybníků nebo krmítek, takže máš možnost vidět a fotit to, co chceš, z bezprostřední blízkosti. Samozřejmě první a nejdůležitější podmínkou je NERUŠIT ZVĚŘ. Přijdeš tedy za tmy a po focení odcházíš nepozorován zadním východem, případně zůstáváš až do setmění. Něco takového u nás bohužel nefunguje. Doufejme, že jen zatím. Opravdu dobrým začátkem pro nadějného wildlife fotografa jsou workshopy, na kterých se fotí ptáci v péči člověka (dravci, sovy). Zde se fotograf naučí základní techniky focení tohoto typu a hlavně si to vyzkouší v praxi. Také jsem tím prošel a navštívil jsem několik workshopů Rosti Stacha, který je pořádá v Česku, na Moravě, ale i na Slovensku. Individuální kurzy wildlife fotografie dnes nabízím i já.

Valerij Gabaľ, @valdophotography, ptáci, divoká příroda Ledňáček říční
Ledňáček říční

Myslíš si, že ukazování fotografií zvířat ve volné přírodě v jejich přirozeném prostředí může mít u široké veřejnosti pozitivní vliv například na ekologii nebo ochranu přírody?

Určitě ano. Když se začneš této disciplíně věnovat více, stačí jen pozorovat a poslouchat ptáky kolem tebe, budeš se hned úplně jinak dívat na přírodu jako takovou. Člověk desítky let vytlačoval zvěř a ptáky z jejich přirozeného území. Díky nesprávným zásahům člověka do přírody, tím pádem nevhodným podmínkám, se některé druhy ptáků odstěhovaly z našeho území (např. Mandelík hajní). My, běžní lidé, můžeme přispět tím, že se budeme k přírodě chovat ohleduplně. Nemá smysl jít proti zákonům přírody. U ptáků musíme být ohleduplní zejména v období hnízdění (duben až červen), nesnažit se dostat až do hnízda, jen abychom měli „super fotku”. Naopak v zimě můžeme pomoci správným krmením, případně stavěním ptačích bud a budek. Dokáže si někdo představit život bez ptáků? Bylo by to minimálně smutné.

Velkou nabídku objektivů na focení divoké přírody najdete na našem e-shopu

Valerij Gabaľ, @valdophotography, ptáci, divoká příroda Kormorán velký
Kormorán velký

Máš nějaké fotografické plány a projekty do budoucna, na které se můžeme těšit?

V říjnu odjíždím do Národního parku Skadarské jezero (Černá Hora), které je domovem asi 280 druhů ptáků. V zimě plánuji fotografování Orla mořského v Maďarsku a příští rok Racka a Tereje bílého v Irsku. Pokud to časově vyjde, tak ještě deltu Dunaje (Rumunsko) a samozřejmě „každodenní fotolovy“ v okolí Bratislavy.

Na závěr bych ještě rád řekl, že nejkrásnější na fotografování divoké přírody je to, že jsem v přírodě, a to je maximální relaxace. Vřele doporučuji všem.

Valerij Gabaľ, @valdophotography, ptáci, divoká příroda Mandelík hajní
Mandelík hajní

Marek Ševc

Fotografovaniu sa venujem 10 rokov, najradšej zachytávam opustené miesta alebo stroje ale nepohrdnem ani krajinárskou fotografiou alebo portrétom, dôležité je mať dobré svetlo.

Přidat komentář