CEWE FOTOLAB

Cestuj s CEWE – Fotogenické Vysoké Tatry

Tatry jsou často označovány jako nejmenší velehory světa. Rozhodně ale nejsou o to méně fotogenické. V rámci naší soutěže Cestuj s CEWE se mrkneme i k našim sousedům na Slovensko a s fotografem Filipem Hrebendom se blíže podíváme na nejznámější slovenské hory – Vysoké Tatry.

V článku se dočtete o zákoutích slovenských velehor, které jsou atraktivní pro fotografa, dobrodruha, ale i pro rodiny s dětmi. Jako bonus vám Filip prozradí několik tipů z oblasti krajinářské fotografie. Pojďme se tedy vydat na prohlídku míst v Tatrách, které se bezpochyby vyplatí navštívit.

Přihlaste vaše fotky z cest do souteže Cestuj s CEWE a vyhrajte skvělé ceny!

Malá Studená dolina a Téryho chata – skutečný ráj pro fotografa

Malá Studená dolina je o něco delší než 4km dlouhá trasa začínající u Zámkovské chaty. Dolina je lehko přístupná i por méně zkušeného turistu. Výchozím bodem je Starý Smokovec. Trasa se stává záživnou už od oblasti Hrebienek, který je od Starého Smokovce vzdálený jen přibližně 35 minut chůze.

Proč jsem ale Malou Studenou dolinu nazval rájem pro fotografa? Je totiž plná potoků a vodopádů, které jsou mimořádně fotogenické. První zastávkou může být Dlouhý vodopád a vodopády Studeného potoka, které se nacházejí jen několik minut chůze od oblasti Hrebienek, pod Bilíkovou chatou. Díky tomu, že tyto skryté vodopády nejsou na hlavní trase dolinou, nejsou „přefocené“.

Studený potok – Sony A7II + 16-35/4 + ND16

Vodopády Studeného potoka jsou kompozičně velmi rozmanité. Nezapomeňte na širokoúhlý objektiv a stejně tak na „delší sklo“.

Vodopády Studeného potoka Sony A7II + 70-200/4 + ND32

Dalším záchytným bodem na této foto-trase je už zmíněná Zámkovského chata, která je oficiálním začátkem Malé Studené doliny. Od chaty se postupně zelenou značkou dá dostat až k Téryho chatě a Pěti Spišským plesům, které jsou cílem trasy. I mezi Zámkovského a Téryho chatou sa nachází mnoho skrytých fotogenických míst, která stojí za to.

Místní obyvatelka „Eliška“ 🙂 – Sony A7II + 28-70/3.5 – Panorama z 22 fotografií

Navíc je velká pravděpodobnost, že se vám po cestě do záběru vetře místní obyvatelka „Eliška“, tak jako mě.

Sony A7II + 16-35/4 – expoziční čas 1,6 s

Zelená značka vás dovede až do cíle – na Téryho chatu. Její okolí nazývám také “krajinářské hřiště” kvůli tomu, že se v blízkosti nachází 5 Spišských ples. My krajánáři víme, že přítomnost jezera na místě obklopeným fotogenickými vrcholy znamená pěkné odrazy a tím pádem zajímavé fotky. Navíc všechny tyto jezera se nachází jen pár kroků od chaty. Po focení si vždycky dám rád na chatě pivo a nějaký ten guláš 🙂 Vaří opravdu perfektně.

TIP: Nejhezčím obdobím na návštěvu Téryho chaty a Spišských ples je konec jara (když v plesech plavají ledové kry), anebo léto, když jsou louky kolem plné lučního kvítí.

Chata u Zeleného plesa (“Brnčalka”) a její okolí

Chata u Zeleného plesa je nejvíc navštěvovaná horská chata kvůli její lehké dostupnosti.  Stejně tak jako Téryho chata, je tato chata otevřená pro návštěvníky celoročně, což nám fotografům ulehčuje situaci při focení zimních záběrů z Tater. “Brnčalka”, jak ji někteří stále nazzývají, je perfektní místo nejen pro fotografy, ale je to i trasa, kterou bez problémů zvládnout i děti. Nejednou jsem v zimě viděl i malé turisty, jak se nahoru vezou pomocí rodičů na sáňkách.

Proč je ale toto místo jedno z mých nejoblíbenějších v Tatrách? Nabízí totiž širokou škálu možností a aktivit pro každého. Lezení, skialp, rodinné výlety, focení – to jsou všechno aktivity, za kterými se do oblasti Zeleného plesa chodí. Sám jsem na chatě a v jejím okolí strávil už celé týdny. V následujících řádcích vám tedy prozradím několik míst, které se v blízkém okolí Chaty u Zeleného plesa vyplatí navštívit a vyfotit.

Výchozím bodem pro zmíněnou trasu je parkoviště „Bílá voda“, nedaleko Tatranské Lomnice. Z arkoviště vede žlutá značka až k samotné chatě.

První zastávkou při mých foto-výletech na „Brnčálku“ jsou zajímavé potoky, které se nacházejí po celé trase. Fotívám je hlavně v zimě, protože většinou nezamrzají. Díky tomu nabízejí opravdu zajímavé scény s proudící vodou a nedotknutým sněhem v okolí.

TIP: Fotografie vpravo vznikla právě během zimního období v lednu přibližně v polovině trasy na Zelené pleso. Díky použití „středně dlouhé“ expozice“ je voda tečícího potoka jemně rozmazaná, ale stále si zachovává potřebnou dynamiku.

Blízké okolí chaty nabízí více zajímavých kompozic, které potěší každého fotografa. Jelikož se chata nachází opravdu blízko pod vrcholy, doporučuji vzít si s sebou širokoúhlý objektiv. Najkrásnější pohledy na chatu a štíty za ní se nachází na druhé straně Zeleného plesa. Když jsou podmínky příznivé, dají se tyto scenérie vyfotit i se zrcadlovým odrazem ve vodě plesa, anebo v „kalužích“, které se v okolí plesa nacházejí.

Pohledy na “Jastrabiu vežu” a “Kozí štít” zpoza Zeleného plesa jen několik sto metrů od chaty

Asi jen přibližně 30 minut pěšky od chaty se nachází Velké Biele pleso, které je mým nejoblíbenějším místem v okolí. I na tomto místě se hodí širokoúhlý objektiv, který umožní dostat do záběru všechno, co je potřeba. Výhledy, které toto pleso nabízí, mi připomínají Kanadská jezera. Když je hladina relativně klidná, vznikne úžasná scéna, kterou nepohrdne žádný fotograf.

Výhledy na tatranské štíty od Veľkého Bieleho plesa vzdáleného asi jen 30 minut pěšky od Chaty u Zeleného plesa

Veľké Biele pleso je zároveň bránou do nedotknutých Belianskych Tatier. Necelou hodinu pohodové chůze od plesa se nachází Kopské sedlo, které je pro návštěvníky otevřené po celou letní sezónu. Je dalším místem, které se určitě vyplatí navštívit. Sedlo nabízí výhled jak na Vysoké tak na Belianské Tatry. Zvlášť zajímavý je výhled během večerní „zlaté hodinky“ (cca hodinu před západem slunce), když slunce osvětluje vrcholky z pravé strany, což vytváří fotogenické linie.

Pohled na Jahňací štít z Kopského sedla během večerní “zlaté hodinky”

Tipy z oblasti krajinářské fotografie

V úvodu jsem slíbil, že se dozvíte několik tipů z oblasti krajinářské fotografie. V článku jsem se zmiňoval o lokalitách plných potoků, vodopádů a jezer, a právě proto se tyto tipy budou týkat právě toho, jak efektivně fotit vodu, ať už proudící nebo stojící.

Základ je umět pracovat s manuálním režimem svého fotoaparátu. Jedině ten nabídne plnou kontrolu a žádném ohledu neomezuje kreativitu, která je při focení vody určitě potřebná. „Tajemství“ pěkně nafocené vody, ať už tekoucí nebo stojící, je v nastavení expozičního času. Čím delší expoziční čas na fotoaparátu nastavíme, tím delší bude snímač sbírat světelné a obrazové informace a to bude mít za následek „roztažení“ pohybujících se předmětů – tím pádem i vody.

Tekoucí voda – potoky, řeky, vodopády

Ve většině článků a videí čtete a slyšíte o tom, že na tekoucí vodu je třeba použít opravdu dlouhou expozici (aspoň 10 sekund), aby taková fotografie vypadala dobře. Je to individuální věc, komu se co líbí a komu ne. Abysme docílili „roztažení“ vody a zároveň v ní zachovali dynamiku, dlouhá expozice není vhodná.

Nejčastěji proto u tekoucí vody používám „středně dlouhou “ expozici, což je přibližně 0,4 – 1,6 sekund expozičního času, podle toho, jak voda rychle teče. Stejně tak to platí při focení vodopádů. Abyste docílili takového „jemně roztáhnutého“ efektu se zachovanou dynamikou bez přeexponovaných míst na fotce, nebude stačit „přiclonit“. Bude potřeba použít ND (Neutral Density) filtr, který scénu tmaví o několik clonových čísel. Takový filtr působí podobně, jako když si dáte na oči sluneční brýle.

Na „středně dlouhou“ expozici se nejvíc hodí slabší ND filtr (Full ND16 nebo Full ND32), které ztmaví scénu jen o několik clonových čísel.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je Bela-web.jpg.
Expoziční čas: 1 sek., použitý filtr: ND16 – voda je jemně “roztáhnutá” – zachovala si dynamiku

Stojící voda – jezera

Stojící voda je jiný případ. Fotíme ji naopak použitím delší expozice, což znamená 5 a více sekund expozičního času. Je to proto, že na hladinu jezera chceme často dostat nějaký zajímavý odraz. Zvlášť v horách se stává, že při focení jezera fouká, následkem toho se hladina čeří. Tento jev brání tomu, aby se na hladině mohlo nšco odrážet. Dlouhý expoziční čas způsobí, že se hladina vyrovná a často na něj vznikne i určitý barevný odraz. Ačkoli je neostrý, takovéto fotografie jsou často velmi zajímavé. Abychom si mohli dovolit nastavit během dne dlouhý expoziční čas (5 sekund a víc), znovu budeme muset použít ND filtr, tentokrát ale silnější. Na takové dlouhé časy jsou vhodné například filtrey Full ND64 nebo Full ND1000.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je 035.jpg.
Expoziční čas: 15 sek., použitý filtr: ND64 – voda se vlivem větru vlnila, a díky dlouhému expozičnímu času se v něm odrážejí vrcholy v pozadí

Věřím, že jsem vás těmito řádkami dostatečně navnadil na poznávání nových míst Slovenska i přes objektiv. Tatry mají opravdu co nabídnoout každému, kdo se tam vypraví. Stačí se jen sbalit, nasednoout do auta, vlaku a jet tyto krásy objevit.

Přihlaste vaše fotky z cest do souteže Cestuj s CEWE a vyhrajte skvělé ceny!

Přeji vám dobré světlo a fotkám zdar! 🙂
Autor: fotograf Filip Hrebenda

Přidat komentář

Sledujte nás

Odběr novinek

* povinné pole

Anketa

CSC nebo zrcadlovka?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Facebook

Instagram

Instagram has returned empty data. Please authorize your Instagram account in the plugin settings .

Měsíčník FOTOLAB

Akční leták