CEWE FOTOLAB

Workflow fotografa I. – expozice a práce s daty

Fotografování je velmi oblíbeným koníčkem pro celou řadu lidí, ať už fotíte špičkovou zrcadlovkou, pokročilým kompaktem nebo se spokojíte s mobilním telefonem, může vám být velkým pomocníkem správně nastavený postup od expozice až po finální zvětšeninu či výtisk.

Správné návyky a následnost jednotlivých činností totiž v mnoha případech urychlí a zefektivní práci s fotografiemi a dobře nastavené workflow eliminuje i většinu žádoucích situací typu „vybila se mi baterka po pěti fotkách“.

Stereotyp pomáhá

Mnoho z nás má se stereotypy spojené spíše negativní konotace a je pravdou, že fotografova tvorba by neměla být stereotypní, jelikož jsou pak všechny snímky velmi podobné a divákovi neodhalují možné na první pohled neviděné skutečnosti. Na druhou stranu stereotypní postup při práci s fotoaparátem není od věci.

Díky opakování stále stejných postupů se vám tyto dostanou do krve a zautomatizujete si je natolik, že nad nimi nebudete nijak složitě přemýšlet. A právě to je cílem v počátcích fotografování a budování vlastního rukopisu a pracovních postupů. Mnoho začátečníků obvykle dlouze přemýšlí nad tím, jak mají nastavit fotoaparát, v praxi je však třeba mít nastavení v malíku a vědět, jakou expozici zvolit podle toho, jak chci, aby výsledný snímek vypadal.

Před a v průběhu expozice

Samotnou expozicí se na tomto místě nebudeme zaobírat, v tomto směru doporučujeme si pročíst příspěvky o pravidlech expozice a jejím správném nastavení v závislosti na fotografovaném objektu. Ještě než stisknete spoušť, respektive, než se vydáte fotografovat, je vhodné mít zažitou jistou rutinu. Ta by měla obsáhnout zejména přípravu fototechniky na fotografování, což zahrnuje zejména následující kroky, ideálně realizované s dostatečným časovým předstihem:

Kontrola paměťové karty
Karta by měla být vždy připravená pro fotografování, tedy bez snímků a zformátovaná. Dobrým zvykem je také používání více paměťových karet s nižší kapacitou a jejich – pokud možno – pravidelné střídání ve fotoaparátu. Jedna obří karta je vhodná pro záznam videa, u fotografií je spíše riziková vzhledem k možnému velkému množství dat, o která můžete při případném poškození karty přijít.

U paměťových karet SD dávejte pozor na pozici zámku zápisu

Čtěte také na blogu: Jak vybrat paměťovou kartu?

Kontrola stavu baterie
Určitě jste již zažili situaci, kdy digitál ukazuje polovinu baterie, ale po pěti snímcích se rázem změní ikona na vybitou baterii a vy musíte hledat zdroj energie pro nabíjení. Není nic jednoduššího, než před fotografováním baterii nabít – ani častější nabíjení moderním akumulátorům nevadí, naopak jejich úplné vybití má negativní vliv na výdrž. Není od věci mít v zásobě i náhradní baterii, případně velkokapacitní powerbanku v případě, že se váš digitál umí nabíjet jejím prostřednictvím.

Akumulátor fotoaparátuČtěte také na blogu: Jak se starat o akumulátor fotoaparátu?


Noste jen to, co potřebujete
Skladování a transport fototechniky je velmi individuální záležitostí, někdo nosí všechno s sebou, někdo si vystačí s jedním objektivem na akci. Ať tak či tak, měli byste mít ve vybavení pořádek, abyste snadno našli to, co zrovna potřebujete. Dobrou praxí je mít jedno velké zavazadlo na veškerou techniku – případně uzpůsobenou skříňku nebo trezor – a další fotozavazadlo pro výlety za obrázky, které pojme pouze potřebné vybavení pro dané focení. Používáte-li fotobatohfotobrašnu, je vhodným doplňkem pouzdro na příslušenství, které můžete mezi zavazadly přehazovat. Nezapomínejte také na pravidelnou očistu fototechniky i úložných brašen a batohů.

Správné fotozavazadlo je univerzální a mělo by v něm být jen to, co potřebujete

Čtěte také na blogu: Vybrat fotobrašnu nebo fotobatoh?


Univerzální nastavení digitálního fotoaparátu
Ne vždy máme jasnou představu o tom, co budeme fotografovat, což obvykle vede k dlouhým úvahám nad nastavením aparátu. Nejlepší cestou je univerzální nastavení, od kterého se můžete odpíchnout dál podle aktuálních světelných podmínek. To zahrnuje automatické ostření, auto vyvážení bílé, celoplošné měření expozice, nulové korekce, citlivost ISO 400 a univerzální expoziční režim P, případně pokročilejší režim A (Av).

V průběhu fotografování pak většina z nás pracuje samostatně, případně s nějakým asistentem a právě v těchto okamžicích se nejlépe zúročí znalosti a zkušenosti z exponometrie a častého fotografování.

V průběhu focení není dobré příliš často kontrolovat nafocené snímky, ideální je zkontrolovat vždy ostrost a expozici na prvním ze série záběrů a poté se již věnovat zejména kompozici či mírné úpravě expozice podle potřeby. Příliš častá kontrola snímků může být cestou do záhuby, zejména když pořizujete dynamické či akční záběry neopakovatelných akcí a situací.

Chimping je definovaný jako zvyk kontrolovat každou pořízenou fotografii hned po exponování

Po fotografování

Návazní činnosti po fotografování obvykle zaberou více času než samotné focení. Opět zde platí, že vyzkoušené a promyšlené postupy mohou značně urychlit práci. Prvním krokem po příchodu domů by mělo být stažení fotografií do počítače, smazání či zformátování paměťové karty pro další použití a uložení baterií do nabíječky, aby bylo vše připraveno pro další akci.

Dalším krokem je roztřídění fotografií – v případě, že z místa focení delší dobu cestujete, je vhodné využít čas pro první selekci snímků, kdy smažete ty, které jsou na první pohled nepovedené kompozičně anebo mají problém s ostrostí – expoziční chyby je možné do jisté míry dohnat i ve fotoeditoru, proto takové snímky neodstraňujte.

Stažení fotografií a první výběr

Stahování fotografií do počítače má každý zažité trošku odlišně, obvykle se totiž odvíjí od toho, jak fotografie archivujete a jakým způsobem s nimi dále pracujete. Asi nejlepším řešením je archivace na dvou nebo třech místech doplněná archivem v cloudovém úložišti.

Obvyklá praxe je taková, že po stažení a roztřídění fotografií nechává fotograf dosud nezpracované snímky na lokálním disku počítače a jejich zálohu ukládá na externí nebo síťový disk. Po zpracování a finálním exportu jsou pak snímky roztříděny do finální adresářové struktury.

V rámci importu (zde program Zoner Photo Studio X) si můžete přímo nadefinovat kam se mají data ukládat a jak se mají případně přejmenovat

Jestliže zatím nemáte vytvořený způsob archivace, určitě není od věci jej promyslet a případně do celého procesu práce s fotografií zapojit například automatický import fotografií – v takovém případě totiž můžete nechat program automaticky kopírovat snímky do vybraného umístění, a to například včetně jejich přejmenování či přidělení konkrétních klíčových slov pro pozdější vyhledávání.

Čtěte také na blogu: Kdy zvolit formát RAW a kdy JPEG?

Jakmile jsou fotografie v počítači, měli byste se v ideálním případě pustit do první prohlídky – ta slouží ke smazání nepovedených fotografií a k selekci těch nejlepších snímků – to jsou obvykle ty, které se vám líbí na první pohled a nevidíte na nich žádnou zásadní chybu. Selektovat samozřejmě můžete i ostatní fotografie tedy, takové, které se pomyslně dostanou na stříbrnou a bronzovou pozici – jejich výběr je však vhodné dělat například až druhý den s mírným odstupem.

Samotná selekce je opět možná několika způsoby, jejichž nasazení záleží jen na vás. V rámci třídění a následného filtrování jsou nejpoužívanějšími nástroji hodnocení a barevné příznaky – v obou případech můžete využít většinou pět až sedm různých hodnot a vzájemně je i kombinovat.

Hodnocení je obvyklé jako ve škole od jedné do pěti

Osobně se mi například osvědčilo značit černým příznakem fotografie ke smazání, a poté hvězdičkami první, druhé a třetí místo mezi zbytkem fotografií. Filtrování na základě uvedených příznaků pak umožní práci se samostatnými skupinami fotek. Vzhledem k tomu, že fotografie prohlížíte vícekrát již na velkém monitoru, můžete tuto fázi využít i pro další třídění – kupříkladu zvolit konkrétní barevný příznak pro ty snímky, které budou potřebovat zásah v RAWu anebo si označit při prohlížení ty fotografie, které budete chtít převést do černobílé podoby.

Díky barevným značkám si můžete vytvořit velmi sofistikovaný systém třídění snímků před úpravou

Následná práce s filtry zobrazení je pak velmi jednoduchá a hlavně vám ušetří čas i práci, nebudete totiž muset prohlížet všechny snímky a matně vzpomínat, co jste s kterým chtěli udělat. Jakmile máte roztříděno, můžete se pokusit o první úpravy. Zhusta je však doporučováno nechat snímky „uležet“ a vrátit se k nim třeba za dva až tři dny, abyste měli nezaujatý náhled na jejich kvalitu.

CEWE FOTOKNIHA, program, HPSČtěte také na blogu: Workflow fotografa II. – postprodukce a archivace

Přidat komentář

Sledujte nás

Anketa

Jaký objektiv vlastníte?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Facebook

Měsíčník FOTOLAB

Akční leták