CEWE Fotolab
Třeboňsko – Nadějská soustava, autor: Jan Watzek

Cestuj s CEWE – Tipy na lokality pro focení vody v krajině

Snad každý z nás si někdy vyzkoušel fotografovat vodu přírodě, ať už ve formě vodopádů, řek, rybníků, či jezer. Inspirujte se našimi tipy na zachycení lokalit, ve kterých hraje voda hlavní roli, a vyfoťte si je ve své plné kráse a půvabu.

Adršpašsko-teplické skály

Zatopený pískovcový lom – Adršpach, autor: Michal Balada
Zatopený pískovcový lom – Adršpach, autor: Michal Balada

Vyrazte sem brzo ráno, ještě před východem slunce. Odměnou vám bude nejenom skalní labyrint, ale při chladných jarních, nebo podzimních ránech i mlha nad hladinou zdejší pískovny. Zatopením zdejšího pískovcového lomu vzniklo kouzelné jezírko s ostrůvkem, obklopené ze tří stran skalami. Nejlepší kompozici máte jako na dlani přímo za vstupem do skal. Celé jezírko se dá obejít, vyhlídek je tu více, můžete zkusit i jiné pohledy. Na jaře jsou břízky v okolí svěže zelené, na podzim pak krásně zbarvené, ale i v létě po deštích tu můžete být svědky zajímavých fotografických podmínek.

Malý vodopád – Adršpach, autor: Michal Balada
Malý vodopád – Adršpach, autor: Michal Balada

Po východu slunce si projděte skalní okruh, kde na vás čeká ještě Malý a Velký Adršpašský vodopád. Oba mívají dostatek vody jen na jaře nebo po větších deštích.

Velký vodopád – Adršpach, autor: Michal Balada
Velký vodopád – Adršpach, autor: Michal Balada

Na opačné straně skal je ještě u osady Skály malé Černé jezírko. Jeho hladina je jako zrcadlo, nejlepší je fotografovat odpoledne, kdy na hladinu svítí slunce, a pak si třeba můžete ještě vyběhnout na nedalekou rozhlednu Čáp, kde se dobře fotí výhled na pískovcové skalní město v zapadajícím slunci. Nutností je při focení vody vždy pevný stativ, protože snímání před východem slunce, nebo za horších světelných podmínek vyžaduje delší expoziční časy při zachování vyššího clonového čísla a nízké úrovně hodnoty ISO, aby byly fotky proostřené, co nejkvalitnější a bez šumu.

Černé jezírko – Adršpach, autor: Michal Balada
Černé jezírko – Adršpach, autor: Michal Balada

Vodopády Jizerských hor

Jizerské hory jsou pro fotografa zaměřeného na potoky a vodopády doslova rájem. Veliké balvany v korytech porostlé zeleným mechem, přes které padají četné kaskády a vodopády a nad tím bukové lesy, které především na podzim dokreslují velmi fotogenické scény.

Peřeje Jizerských hor, autor: Michal Balada
Peřeje Jizerských hor, autor: Michal Balada

Určitě nesmíte vynechat Černý potok. Z Hejnic sem dojdete několika cestami mezi loukami za pár minut a pak už vás čeká jeden vodopád za druhým při stoupání proti proudu až v největšímu vodopádu Černého potoka. Chce to mít sebou širokoúhlý objektiv, aby se vám tam vůbec celý vešel.

Vodopád Černého potoka: Michal Balada
Vodopád Černého potoka: Michal Balada

Zeleně značená turistická cesta vede přímo po břehu, takže vám mohu zaručit, že se budete zastavovat na každých pár metrech, protože je to tu jeden vodopád za druhým. Na podzim na hladině plave barevné listí, které se v některých tůních krásně točí a při snímání na delší expoziční časy vytváří zajímavé víry. Musíte sem zajít za špatného počasí, ideálně hned po dešti, kdy má krajina svěží barvy. Téměř nutností je použití polarizačního filtru, kterým odstraníte nežádoucí odlesky na kamenech a vodní hladině. Pokud se netrefíte do podmračeného počasí, budeme muset použít neutrální šedé filtry pro docílení delších expozičních časů. Stativ je opět samozřejmostí.

Peřeje Jizerských hor, autor: Michal Balada
Peřeje Jizerských hor, autor: Michal Balada

Velice atraktivní je také říčka Smědá nad obcí Bílý Potok. Širší balvanité koryto dává vzniknout kaskádám. Ideální je fotografovat za mlhy, kdy má les svoji neopakovatelnou atmosféru. Dalšími potoky, které bych na této straně Jizerek mohl doporučit, to jsou Štolpichy, nebo Hájený potok.

Když už v Jizerkách budete, stavte se na východ slunce nad známou osadou Jizerka. Dojede sem pohodlně autem, projdete obcí a nad ní se vám naskytne krásný pohled na celé mělké údolí v pozadí s Bukovcem. Díky chladným ránům jsou tu časté přízemní mlhy, pro krajináře velmi žádoucí jev.

Nad osadou Jizerka, autor: Michal Balada
Nad osadou Jizerka, autor: Michal Balada

Řeka Metuje

Mezi Náchodem a Novým Městem nad Metují se řeka zařezává do hlubokého údolí a především úsek mezi Peklem a Novým Městem je velmi pěkný.

Okolí řeky Metuje, autor: Michal Balada
Okolí řeky Metuje, autor: Michal Balada
Řeka Metuje, autor: Michal Balada
Řeka Metuje, autor: Michal Balada

Vydejte se po červené turistické stezce z Nového Města n. M. proti proudu. Půjdete nerušeně po lesní pěšině stále po břehu řeky. I tady platí, že podzim je nejvhodnějším obdobím, ale po celý rok si tu přijdete na své. Vyrazte ráno nebo dopoledne, kdy máte šanci zastihnout mlhu nad hladinou, kterou občas může prosvítit slunečními paprsky slunce

Řeka Metuje, autor: Michal Balada
Řeka Metuje, autor: Michal Balada
Řeka Metuje, autor: Michal Balada
Řeka Metuje, autor: Michal Balada

Řeka místy vytváří peřeje, jinde teče úplně klidně a její dno je porostlé i několik metrů dlouhými vodními rostlinami, které fotografiím dodávají na prostorovosti. Ve zmíněném Pekle stojí Bartoňova útulna podle projektu Dušana Jurkoviče. Pokud byste focení vody ještě neměli dost, opusťte údolí Metuje a pokračujte proti proudu Olešenky. Je to horská bystřina s četnými peřejemi, kde také není nouze o zajímavé fotografie.

Jizera a Mumlava v Krkonoších

Mumlavský vodopád nad Harrachovem zná snad každý, ale byla by škoda neprozkoumat tok Mumlavy i dál proti proudu. Nachází se tu několik kaskád, které stojí za fotografování v podstatě po celý rok. Přístup je tu velice snadný, podél řeky vede modrá turistická značka sloužící i jako cyklostezka. Polarizační filtr a stativ je samozřejmostí.

Mumlava, autor: Michal Balada
Mumlava, autor: Michal Balada

Další lokalitou je trošku opomíjená Jizera. Kaňon Jizery pod soutokem s Mumlavou začíná pod Mýtem a je to úplně něco jiného. Nikde ani živáčka, řeka je tu trošku obtížněji přístupná, protože modrá turistická značka vede výš nad řekou. Jizerský důl fotografa odmění širokým balvanitým korytem s četnými peřejemi.

Jizerský důl, autor: Michal Balada
Jizerský důl, autor: Michal Balada

Je dobré sem vyrazit na podzim, protože řeku obklopuje smíšený les a barevné listí dodá fotkám atmosféru. Podmračené počasí je pak ideální, netrápí vás tak velký dynamický rozsah scény, jako by tomu bylo při slunečním svitu. Využijete tu jak širokoúhlé objektivy třeba pro focení panoramat, tak i ty delší, kterými můžete hledat jednotlivé detaily.

Nahrajte fotografie do soutěže Cestuj s CEWE a vyhrajte!

Vyhlídka Máj

Kousek od Prahy na dohled hráze Slapské přehrady se nachází tato sociálními sítěmi profláknutá vyhlídka. Výhodou je, že hezké světlo zde můžete potkat za svítání i za soumraku. Pokud budete mít štěstí bude ráno údolí zalité mlhou.

Vyhlídka Máj, autor: Jan Watzek
Vyhlídka Máj, autor: Jan Watzek

Třeboňsko – Nadějská soustava

Soustava patří mezi nejpozoruhodnější přírodní lokality na Třeboňsku. Jejím základem jsou rybníky Naděje a Skutek, založené už Jakubem Krčínem. Rybníky mají poetická jména jako například Láska, Víra či Dobrá vůle. Užít si zde můžete vlahý letní západ slunce i chladné mlhavé ráno. Nejlépe si toto místo užijí cyklisté.

Třeboňsko – Nadějská soustava, autor: Jan Watzek
Třeboňsko – Nadějská soustava, autor: Jan Watzek
Třeboňsko – Nadějská soustava, autor: Jan Watzek
Třeboňsko – Nadějská soustava, autor: Jan Watzek

Jindřichův Hradec

Každé město na řece přímo vyzývá k pořízení fotek odrazů. Pokud budete mít štěstí podaří se vám zachytit světlo po letní bouřce, kde jsou ještě na obloze těžké mraky a už svítí slunce. Odrazy není třeba hledat jen ve velkých vodních plochách, zkuste využít třeba kaluž nebo kašnu.

Jindřichův Hradec, autor: Jan Watzek
Jindřichův Hradec, autor: Jan Watzek

Moravská Amazonie – Litovelské Pomoraví

Litovelské Pomoraví – Moravská Amazonie, autor: Viktor Fiker
Litovelské Pomoraví – Moravská Amazonie, autor: Viktor Fiker

Litovelskému Pomoraví se s trochou nadsázky říká „Moravská Amazonie“. Pokud se zde vydáte, jistě dáte za pravdu, jelikož se dostanete do oblasti podmáčených lužních lesů a přilehlých luk, s řadou slepých meandrů kolem řeky Moravy. Oblast je to velmi bohatá jak na faunu, tak flóru. Pokud vám bude přát štěstěna, můžete narazit např. na vydru říční, bobra evropského, čolka obecného, raka říčního.

Litovelské Pomoraví – Moravská Amazonie, autor: Viktor Fiker
Litovelské Pomoraví – Moravská Amazonie, autor: Viktor Fiker

Vodopády Jeseníků a Rychlebských hor

Zajímavých vodních toků je v Jeseníkách více. Z fotografického hlediska doporučuji se zaměřit na Vysoký vodopád pod Pradědem (výška 28 metrů), vodopády Bílé Opavy a v sousední oblasti Rychlebský hor na Nýznerovské vodopády. Velmi fotogenická je i přečerpávací nádrž vodní elektrárny Dlouhé stráně. Rychlebské hory nejsou již tolik známé a turisticky navštěvované jako přilehlé Jeseníky. Rozhodně se zde ale vyplatí si udělat alespoň 1denní výlet.

Vysoký vodopád, autor: Viktor Fiker
Vysoký vodopád, autor: Viktor Fiker
Nýznerovské vodopády, autor: Viktor Fiker
Nýznerovské vodopády, autor: Viktor Fiker
Nýznerovské vodopády, autor: Viktor Fiker
Nýznerovské vodopády, autor: Viktor Fiker

Bystřiny a vodopády Beskyd

Beskydy jsou typické pro svá hluboká údolí, skrze která protékají četné bystřiny a potoky. Mezi nejznámější vodopády v Beskydech patří Satinské vodopády. Jedná se o místo, které je poblíž skvělého výchozího bodu pro túru na Lysou horu (1323 m n. m.), královnu Moravskoslezských Beskyd. Neváhejte tedy, nechte se inspirovat hlubokými lesy Beskyd a vystoupejte na nejvyšší bod, který vás při dobré viditelnosti odvděčí pohledem na Malou Fatru a Tatry. Zahlédnout můžete i Jeseníky a v ideálních podmínkách pro viditelnost také Sněžku.

Beskydy, pohled do soutěsky Satinského potoka, autor: Viktor Fiker
Beskydy, v soutěsce Satinského potoka, autor: Viktor Fiker
Beskydy, v soutěsce Satinského potoka, autor: Viktor Fiker

Autoři textu a fotografií:

Michal Balada (lokality 1 – 5) www.michalbalada.com

Jan Watzek (lokality 6 – 7) www.foto.watzek.cz 

Viktor Fiker (lokality 8 – 10) www.zonerama.com/viktorfiker

Přidat komentář